The Stripper // Camren CZ

Nová prezidentka (4)

POV Camila

Provoz v Miami nebyl nikdy dobrý. Měla jsem pocit, že je tu více aut než lidí. Stály jsme v obrovské řadě aut, ze kterých vystresovaní lidé nepřestávali troubit. Zbývalo nám přesně 15 minut na to, abychom se dostaly do kanceláře. Dnes jsme z nějakého důvodu měly být přesnější než jindy. Povídal se, že nám představí nového prezidenta společnosti. Za to jsem děkovala bohu, protože ten starý muž byl nanejvýš nudný. Samozřejmě jsme nevěděli, kdo by mohl zastávat jeho pozici, ael myslím, že už to nemůže být horší.

Dinah se zadívala na cestu a hledala nějaké místo, kam bychom se mohly posunout. Ally si akorát vzadu četla nějaké záznamy.

-Dneska je to tu jak v pekle. – Slyšela jsem naštvaný hlas Dinah.

-Dinah, tohle slovo neříkej, prosím. – Ally ji napomenula a to mě rozesmálo.

Ally jsme potkaly hned jakmile jsme začaly pracovat pro Jauregui's Industry. Byla zaměstnaná na pozici asistentky v oddělení reklamy. Sblížily jsme se hned první den, proto jsme se po pár měsících rozhodly pronajmout byt v centru Miami. Ally byla dívka z malého města, silně věřící, ale zároveň milá. Věděla o druhém životu, který jsme s Dinah vedly, ale nikdy nic neřekla, právě naopak, byla velmi podporující.

PO deseti minutách jsme byly konečně schopné se pohnout z místa. Pospíchaly jsme a vstoupily do budovy. Všichni byli nadšení a zároveň nervózní. Nejspíš z nového prezidenta.

-Je to jen můj pocit, nebo jsou všichni strašně neklidní? – Ally se ptala mezitím co si vytahovala věci na stůl.

-Není to jen pocit, Ally, opravdu jsou všichni neklidní.

-Ale nevím proč, to já jsem ta, která se bude potýkat s tím novým monstrem každý den. – Řekla jsem otráveně.

-Jo,Milo, byla jsi vybrána. –Usmívala se Ally.

-Slyšela jsem, že je to nějaká arogantní ženská.

-Bože, fakt doufám, že ne! Stačí se vyrovnávat s tím starým chlapem po tolik let.

-Ježiši, je fakt odpornej.

Ještě chvíli jsme se bavily, když najednou zaklepal Austin na sklo, aby nás varoval.

-Děvčata, je čas. Jdeme se setkat s novým šéfem. – řekl pobaveně.

-Dost jsem se modlila, aby to byl někdo hodný, Milo. – Ally řekla se stydlivým úsměvem.

-Snad tě bůh vyslyší, Ally.

Vešly jsme do konferenční místnosti, kde byli už administrátoři. Všichni si mezi sebou šeptali, což bylo opravdu otravné.

-Nesnáším být tady s nimi. Finanční si vždycky myslí, že stojí nad námi. – Dinah protočila oči.

-Hej, já jsem taky z finančního! – Zamumlal Austin.

-Všichni až na tebe, Austine. – Usmála jsem se.

Austin Mahone byl dozorce v kanceláři finančního sektoru. Od prvního dne, co tu pracuju od něj dostávám neustálé poklony a komplimenty, které ale neopětuji. Ne že bych se k němu chovala špatně, protože ještě nikdy nepřekročil meze, ale je to prostě otravné, odmítat ho stále dokola. Jeho to ale nejspíš nezajímalo. Možná bych i zvažovala možnost dát mu šanci, až budu připravená s někým něco začít.

-Díky, Milo, dnes jsi krásná. – Řekl s úsměvem.

-Děkuju. – Opětovala jsem mu lehký úsměv.