POV Camila
Po obědě jsme se vrátily do kanceláře a strávily zbytek odpoledne papírováním. Její blízkost mě nutila myslet na věci, na které bych neměla. Jsem asi mimo, ale občas jsem na sobě cítila její intenzivní pohled. Takový, jakým Lauren sledovala Karlu. Nebo to možná bylo jen proto, že jsem chtěla, aby mě takto viděla.
-Můžeme jim dát i roční plány. – Řekla jsem a podala jí papíry, bylo už po osmé večer.
-To by bylo fajn.Tohle jsou ony? – ptala se a vzala je do ruky.
Slyšela jsem tlumené zaklepání na dveře a pak jsem uviděla Austina.
-Camilo, můžu s tebou mluvit?
Lauren na něj zírala a poté stočila svůj pohled na mě.
-Austine..
-Běžte, slečno Cabello. – řekla chladně.
Zavřela jsem oči a odešla z místnosti.
-Co naše večeře? – zeptal se naštvaně.
-Promiň, ale nemůžu jít.
Potřepal hlavou a dal si ruce v bok.
-Vypadám kvůli tobě jak idiot. Dala jsi mi košem podruhé za jeden den!
-Co chceš, abych udělala? Nemám na výběr!
-Víš, že můžeš odejít, žejo? Nemůže tě tady držet.
-Ztiš se, uslyší tě! – taky jsem se naštvala.
-Nějaký problém? – slyšela jsem Lauren.
-Ne, madam..
-Slečno Jauregui, nepřijde vám to nepatřičné? – zeptal se jí austin.
Mohla jsem vidět, jak jí vyskakují žíly a čelist tvrdne. Zhluboka se nadechla se a promluvila.
-Pane Mahone, musím vás informovat, že jsem prezidentka této společnosti, a proto vám nemusím nic vysvětlovat. Pokud je to pro vás pozdě, co tu ještě děláte?
Nandala mu to. Kdyby mohl Austin zabíjet pohledem, byla by už mrtvá.Její slova byla přesná a arogantní.
-Máte naprostou pravdu,madam. Omlouvám se.
-Bez problému. Slečno Cabello, jakmile dokončíme tuto konverzaci, musím vám ukázat nějaké dokumenty.
Přikývla jsem a ona odešla. Zůstala jsem s ním sama.
-Jistě, zůstaň a pracuj. – potom odešel.
Pokud mě chtěl přinutit cítit se špatně, gratuluji, povedlo se mu to. Bylo vidět, že byl hodně zklamaný. Nadechla jsem se a vrátila se za tou nejatraktivnější ženou, kterou jsem kdy viděla. Austina jsem úplně zapomněla, když jsem ji spatřila. Seděla, košili měla lehce rozepnutou na prsou, její vlasy byly svázané v culíku a měla opět ten seriózní. Čas s ní byl přímo útok na moje zdraví.
-Je trochu otravný, ten váš kamarád... - její hlas byl opět studený jako led.
-Omlouvám se, tohle jsem nechtěla.
Lauren mě pozorovala.
-Vím, že ne, slečno. Uklidněte se a pojďte sem.
To jsem chtěla ze všeho nejmíň, být k ní takhle blízko.
-Richard neuměl dělat zprávy, ale našla jsem tyto, nevíte, kdo je sepsal? Jsou skvělé! – řekla a podala mi složku.
-tyhle jsou moje, madam. – usmála jsem se na ni.
Její smaragdy se na mě zadívaly a ona si vložila pero mezi rty. Sakra! Bylo to tak strašně sexy...
-Jste opravdu dobrá v tom, co děláte, slečno Cabello, nechápu, proč jste nehledala něco víc.
-Řekněme, že jsem neměla moc příležitostí, mám svou práci ráda.
-Já mám vaši práci taky ráda. Je těžké najít takovouto asistentku. – usmála se.
-Proč? – ptala jsem se zvědavě
-To nechcete vědět. – zasmála se.
-Teď jsem zvědavá!
Lauren mi věnovala jeden ze svých okouzlujících úsměvů.
-Určitě vám došlo, že nejsem k asistentkám úplně milá – všechny mě nesnášely.¨
-Já budu jiná, madam.
-Pokud ano, dám vám cenu, slečno!
-Budu se snažit. – usmála jsem se plaše.
ČTEŠ
The Stripper // Camren CZ
FanfictionPřemýšleli jste někdy nad tím, že byste mohli mít dva životy? Být dva lidi zároveň? Vsadím se, že ano. Jenomže mezi přemýšlením a uskutečněním je velký rozdíl, to mi věřte. Představte si to... Camila je sladká a křehká žena. Karla je sexy a impozant...
