Airport love

Breakfast

Tao
Po krásném dlouhém spánku v hotelovém pokoji jsem se rozhodl si zajít na snídani. Vzal jsem si na sebe úzké modré džíny a bílé tričko. Upravil jsem se a s penězi a mobilem jsem se vydal k pokoji Chanyeola a Beaka. Ťukal jsem tam asi deset minut, ale neotvírali mi, a tak jsem jim jen napsal esemesku, že jsem šel na snídani. Vyšel jsem z hotelu a šel se trošku projít a najít vyhovující restauraci, či spíše cukrárnu nebo pekárnu. Na rohu jedné menší uličky jsem našel restauraci s názvem 'Fate' (kdyby někdo netušil Fate - Osud ✌😀). Ihned jsem si vzpomněl na Krise. Vešel jsem dovnitř a sedl si ke stolu u okna. Po chvíli došla servírka. Nějak jsem jí řekl, že si dám černý čaj a croissant. Když servírka odcházela, ozval se zvoneček oznamující nově příchzího. Jen ze zvědavosti jsem zvedl pohled, abych zjistil kdo jde. K mému 'překvapení' vešel člověk, kterého jsem čekal již od probuzení. Bylo přece divné, že už jsme se s Krisem tak dlouho náhodně osudově nepotkali. "Oh ahoj Tao." Řekl hned co mě zaregistroval. "Ahojky Krisi, přisedneš si?" Když už osud chce, aby jsme se výdali, tak proč tomu nepomoct. "Rád." Poté si obědnal nějaký desert a kafe. "Mimochodem, počítám s tou večeří." Vzpomněl jsem si na jeho slova. Nejdřív se na mě koukl nechápavě, ale poté se rozesmál. "Dobře, takže tě vyzvednu přesně v 19:00h. Snad to přesně takhle stihnu, přeci jen bydlím tak moc daleko." Mrkl na mě a upil z kávy, která mu byla zrovna donesena. Takhle jsme tam spolu seděli ještě asi hodinu a povídali si. Zjistil jsem, že sem do LA jel, aby si odpočinul. Poté jsem zjistil, že je Číňan a je mu 26 let. Dál jsme se bavili jen o blbostech. Byla to úžasná snídaně. "Půjdeme?" Zaptal jsem se po dopití druhého čaje. "Samozřemě pando." Zasmál se a přivolal obsluhu. Fakt, proč jsem mu sakra říkal, že mi kámoši říkají pando. Oba jsme zaplatili a poté se vydali do hotelu. "Tak, moc děkuju za příjemnou společnost u snídaně." Usmál jsem se. "Mě neděkuj, ale to osudu." Řekl a otevřel dveře od svého pokoje. "Děkuji osude." vykřikl jsem a otevřel též dveře. "A buď tu večer přesně." Řekl jsem ještě než zavřel. I přes dveře jsem slyšel hlasitý smích. Jen jsem nad tím pokroutil hlavou a též zavřel dveře. Těším se na večer.

___________________
Hou hou hou
Ano jsem Santa.....
(Trochu mi hrabe 😂😂)
Takže další trochu delší díl no😀
Vy víte že si ty dlouhé díly prostě nemůžu nechat utéct no 😀
Jinak co myslíte? Bylo to vážně osudové setkání v restauraci nesoucí jméno Osud a nebo tomu někdo lehce dopomohl? ✌😀😀
No nechám to na vás...
Jinak bych ještě jednou chtěla moc poděkovat mé lásce happyviruskai za dokonalý cover na tuto povídku❤❤ moc moc tě miluju zlatoooo 😍
S tímto se s vámi loučí Vaše k smrti unavená Lexí✌