Dear Diary

36.

Pomalu zavře své oči a pohne se proti Kaiovým rtům nehledě na to, že se mu do plic nedostavuje dostatek kyslíku. Kaiovo chování jej překvapilo, ale teď, když jej líbá, chce si to užít, jelikož neví, zda to Kai myslí vážně nebo ne.

Hnědovlásek prsty pevněji sevře okraj kuchyňské linky a více se natiskne na Sehunovo tělo. Ten dlaněmi začne přejíždět po jeho zádech, přičemž do nich sem tam lehce zaryje nehty.

Kai nakloní hlavu na stranu a pootevře rty, aby mohl jazykem přejet po těch blonďákových. Druhý ani na okamžik neváhá a umožní mu prozkoumat jeho ústa celá. Rukama mezitím zavadí o lem chlapcova trika a váhavě jej prsty začne žmoulat. Kai to ucítí, ovšem dál se věnuje Sehunovým rtům. Zatím nemá důvod přestávat.

Mladší na okamžik otevře oči, aby se mohl podívat, zda ty Kaiovi jsou zavřené. Usměje se do polibku, když zjistí, že ano. Nějak mu to dodalo na odvaze, proto oči opět zavře a prsty konečně vklouzne pod Kaiovo oblečení, načež začne bříšky prstů přejíždět po jeho horké kůži na zádech.

To už ale Kaiovi způsobí třes těla, když mu po něm přejede nepříjemný mrazík. Otevře oči, dlaně zapře do chlapcových ramen a odtrhne se od jeho rtů. Sehun svěsí ruce podél svého těla a zmateně se na něho podívá. Už si začínal myslet, že...

"P-promiň, ale tohle nejde," zakroutí hlavou a udělá krok vzad, přičemž mu věnuje jeden omluvný pohled.

"J-jo, chápu," odkašle si Sehun a odvrátí obličej, "tak si dáme ty vajíčka?" navrhne již s úsměvem, ke kterému se ale musí nutit. Faktem je, že ve chvílích, jako je tato, vždy mezi lidmi nastane obrovské trapné ticho. A tomu chce Sehun zabránit, ovšem neví, jak dobrý v tom bude. Přeci jen - on je tady ten, který je opět na mrtvici.

"Hm," kývne Kai a vytáhne ze skřínky dva talíře. Na každý z nich dá stejné množství jídla a pak se mlčky přesune k jídelnímu stolu, přičemž se stále nenápadně ujišťuje, že jde Sehun za ním.

Položí talíře naproti sobě a usedne na jednu z židlí. Sehun se dlouho nezdržuje a také se posadí.

"Takže," promluví mladší, "kam že jsi to chtěl jít?"

Kai chvíli mlčí a v ústech dlouho převaluje sousto jídla. Poté několikrát zamrká, vzhlédne k Sehunovi a povzdechne si, "to se mě ani nezeptáš, proč jsem tě políbil?"

Druhému zaskočí, a tak se rychle natáhne pro sklenici s vodou, ze které hbitě upije a pak ji znovu odloží.

"V pohodě?" vyhrkne starostlivě Kai.

"J-jo," hlesne a sklopí hlavu.

"Takže?" hnědovlásek se snaží navázat na svou otázku, kterou mu před pár okamžiky položil. Je to zvláštní, ale svým způsobem se cítí provinile, že Sehuna tak nějak odmítl, ale na druhou stranu jej mnohem víc tíží to, že se teď tváří, že se nic nestalo.

"Nezeptám se tě," odpoví tiše Sehun.

"Takže to prostě necháš jenom tak?" zamračí se druhý.

"Jo,"

"Ale...proč?"

"Řekl jsi, ať na tebe počkám," zvedne svůj pohled a zadívá se hnědovláskovi do očí, "takže to prostě udělám,"

"A tobě to nevadí?"

"Říkal jsi, že už to nebude trvat dlouho, ne? Tak proč by mě to mělo vadit," vydechne a nabodne na vidličku další sousto, které se pak v mžiku ztratí v jeho ústech.