Dear Diary

46. díl (Finále) 2/2

Prstem kreslí různé tvary po Luhanově nahém hrudníku, přičemž pozorně poslouchá jeho pravidelný tlukot srdce. Luhan hnědovláskovi lehce přejíždí po rameni a přemýšlí, zda se vůbec dokáže přestat usmívat.

"Co budeme dělat zítra?" zeptá se Wook a vzhlédne k němu.

"Chceš někam zajet?"

"Něco vymysli," nechá to na něm plně hnědovlásek.

"Tak to zůstaneme doma," zavtipkuje Lu.

"Ale to taky není špatnej nápad," usoudí Wook, "můžeme celou sobotu proležet v posteli," povyleze si výš a hlavu zavrtá v ohbí Luhanova krku.

"Souhlasím. A v neděli?" pevněji si jej k sobě přitiskne. Má pocit, že i přesto, že už je z nich téměř jedno tělo z dvěma hlavami, pořád má potřebu si ho k sobě tisknout víc a víc. Nemůže si pomoct.

"Půjdeme do kina," řekne Ryeowook.

"Do kina?"

"Jo. Kdy naposledy jsme byli v kině?"

"Před dvěma týdny?"

"No vidíš! To už je dlouho,"

"Aha," zasměje se Lu, načež sebou trhne, když jim někdo horlivě zaklepe na dveře. Teď už si k sobě Ryeowooka přitiskne tak silně, až mu odepře veškeré možnosti k nádechu. Chce se zeptat, kdo to je a proč jim leze do baráku, ovšem dotyčný jej předběhne.

"Luhane? Ryeowooku?" ozve se zpoza dveří jejich ložnice Kaiův hlas. Luhan v tu chvíli hlasitě zaúpí a praští hlavou do polštáře. Stejný hlasový projev vydá i Wook.

"To si z nás snad už děláte srandu!" křikne Lu, zatímco pustí hnědovláskovo tělo, vyhrabe se z peřin a oblékne si tepláky, které sebere ze země. Ryeowook taky vyleze z postele, ovšem na rozdíl od Luhana si kromě kalhot vezme i triko. Ne že by se styděl za své tělo, jen si pořád tak nějak stojí za tím, že nemá potřebu ho ukazovat někomu jinému, než Luhanovi. Ačkoli pokud se jedná o ty dva trotli za dveřmi, tam by se to asi moc nepočítalo. Někdy mu připadá, že chodí i s nima. Děsný.

"Nechceme vás rušit, ale musíme vám něco říct! Je to důležitý!" naléhá dál Kai. Luhan se konečně došourá ke dveřím a otevře je. Nezamykají se, přeci jen v tomhle domě žijí sami. Proto aspoň teď od těch dvou oceňuje, že klepou.

"Někdo umřel?" řekne otráveně, "vždyť je půl desátý večer, člověče,"

"My víme, ale i tak jsme k vám prostě museli," řekne Sehun a kývne na pozdrav směrem k Ryeowookovi.

"Tak asi půjdem do obýváku, ne? Nebo to chcete řešit tady mezi dveřma?" usměje se Wook.

"Jo, půjdem," souhlasí Kai, pak se ale zastaví, "eh...vyrušili jsme vás při něčem?" ukáže na Luhanovo polonahé tělo a hodí po nich podezíravé pohledy.

"Naštěstí jste přišli už PO tom. Kdyby to bylo PŘI tom, tak bych vás asi zabil," zamumlá Lu a popostrčí je směrem k obýváku, přičemž jde za nimi. Ryeowook se ještě rychle vrátí do ložnice, popadne Luhanovo triko, dojde za nimi do obýváku a triko po svém příteli hodí. Nejen, že se on sám nemusí předvádět ostatním...Luhan by taky nemusel.

Blonďák si triko přetáhne přes hlavu a oblékne si jej, zatímco vedle sebe uvolní místo i pro Wooka. Sehun s Kaiem se posadí naproti nim a chytí se za ruce. Lu s Wookem se na ně nechápavě zadívají.

"Nechte mě hádat...zase jste se pohádali a pak dali do kupy?" navrhne Wook.

"Ne," zavrtí Sehun hlavou, "další návrh?"