Užívala si každou sekundu, kdy mě ještě může trápit. Proč tady není její kolegyně? Ta, o které jsem si myslela, že se dokáže pozastavit nad lidským osudem. Ta, kterou měly mé děti rády. Dala výpověď, protože se na tu špínu kolem mých dětí nedokázala dívat? Byla vyhozena, protože byla příliš na mé straně? Ale ne, jen jsem to viděla příliš jednostranně. Stále si musím uvě- domovat, že zásadní chyby jsem udělala právě já.
Ostatní se jen snažili, aby je napravili. U soudu chybějící sociální pracovnice byla jedinou osobou, která se mým dětem opravdu věnovala, zajímala se o jejich pohnutý osud. Jen u ní jsem neměla pocit, že je bere pouze jako kus ve svém stádu. Pro ostatní jsem byla naprosto nezodpovědná a neschopná matka, vřed společnosti, ke kterému je potřeba se chovat chladně, když už není možné se ho jednou provždy zbavit. Jasně, jasně, byly na mě naštvané.
ČTEŠ
Na rozhraní
RandomKdo si myslel, že se Bára konečně usadí a stane se průměrnou manželkou a matkou, je na omylu. Utekla z Ghany od despotického partnera, bojovala s úřady o své děti, prožila měsíce na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. Až konečně našla přítele. Bára...
