„Hele, jsem ti to dlužná. Tys pomáhal mně, držels mě za ruku, když šlo do tuhého. Chci vědět, jestli je teď řada na mně. Bude to teď obráceně? Jsi v průseru, viď?"
„Všechno bude v pořádku, uvidíš," mluvil dál svým rozvážným hlasem.
„Jen se vypořádám se svou ženou a pak přijdu domů svobodný jako nikdy předtím. Třeba i jako trochu rozvedený občan."
A jo, je stále ženatý. (Nechte si své posměšky!) Ale říkal, že s ženou nežije a časem s ní vztah upraví. Nemusím prý ji vůbec řešit. Podváděla, a tak je zavřená ve vězení. A ještě dlouho bude.
Dodnes si vyčítám, že jsem tehdejší rozhovor nedotáhla do konce. Zase jsem se nechala ukolébat. Jenže já hledala šanci. Zoufale jsem ji potřebovala. A naději.
ČTEŠ
Na rozhraní
RandomKdo si myslel, že se Bára konečně usadí a stane se průměrnou manželkou a matkou, je na omylu. Utekla z Ghany od despotického partnera, bojovala s úřady o své děti, prožila měsíce na psychiatrii po pokusu o sebevraždu. Až konečně našla přítele. Bára...
