First Love

8#nečekané pozvaní

,,Víš Luku o Chrisovi bych mohl mluvit hodně dlouho protože....."a najednou přestal mluvit nechápal jsem proč byl jsem zvědavý a tak jsem začal naléhat ,,protože co!?"....,,řekněte pane ředitely"...... ,,Nó to je složité Luku.....neřeš to a taky by si už měl jít na hodinu". ,,Co? Ale pane ředitely já..." ,,Běž Luku!!". Řekl s pevným a přísným hlasem, svraštil jsem obočí a ruce zaťal v pěst ,,Nashle!". Stěkl jsem otevřel jsem dveře a s praštěním dveří jsem odešel.

Po zbytek dne ve škole jsem přemýšlel jen nad tím proč mi to ředitel nechtěl říct co bylo tak tajného?? Proč najednou mlčel?? V hlavě se mi tvořily další otázky bylo jich hodně ale žádné odpovědi k nim nebyli. Z mých myšlenek me vyvedl zvuk školního zvonku, vzal jsem si věci a odešel ze třídy mezi prvníma.

Dával jsem si do skříňky sešity ale najednou mi vypadl můj notes byli v něm různé fotky s mými pravými rodiči, bylo to fotky z různých navštívených míst. Vzal jsem notes do ruky a strčil ho pod sešity, zavřel jsem skříňku a pomalu odcházel když v tom mě někdo zastavil. ,,Ahoj Ehm....promiň že tě ruším ale mohl by si mi pomoct s krabicemi pls..." ztuhl jsem protože to byl Ehm myslím si že Jeremy, snažil jsem se na něj zapomenout. ,,Ehm...O..Okej". ,,Dík kámo". Bouchl mě jemně do ramene a a pak mi řekl, že mám jít za ním. Prošli jsme chodbou až jsme se dostali k hlavnímu vchodu, tam byli do sloupu naskladane krabice. ,,Okej takže ty vezmeš tyhle dvě a já ty Ok". A zářivě se na mě usmál. Má krásný úsměv. ,,dobře a kam to ponesem ?". ,,Do školní hudebny". Ježíš jsem debil mě mohlo napadnout, bůh ví co si o mě myslí. Vzali jsme krabice a šly jsme směr do hudebny prošli jsme chodbu a vyšli schody do druhého patra kde jsme prošli další chodbu a mířily ke dveřím na kterých bylo napsána školní hudebna. Počkal jsem až mě Jeremy dojde měl zřejmě těžší krabice.
Položili jsme krabice na stůl v učebně a čekal co bude dál. ,,Tak jo Dekuji že si mi pomohl ...Ehm nevím jak se jmenuješ Sorry". ,,Jo jasně já jmenuji se Luke". A usmál jsem se. ,,Já jsem Jeremy ale to už asi víš co ? Jsem teď na prvním místě školních drbu". A krátce se zasmál. Měl nádherný smích který mě donutil se usmát. ,,Jojo vím kdo si, hele já už půjdu dobře". ,,Nó hele přemýšlel jsem a nechceš někam jít třeba do starbucksu ? Nikoho tady ještě moc neznám kromě šílených fanynek". Nepřemýšlel jsem moc dlouho Jeremy byl fajn a už jsem nebyl tolik nervózní v jeho blízkosti. ,,Tak dobře".

Taaaak už jsem tady zas moc se vám omlouvám tenhle díl měl vyjít už v úterý ale tak vyšel dnes snad vám to nevadí budu rad za komentáře a názory Dekuji za přečtení a Ahoooj 😊❤️