5.

33 0 0
                                    

"Já ti to vysvětlím"
"Ne nepotřebují nic. Vím že všechno to byli lži"
"Ale já jsem si myslel že to bude jen na týden"
"Děláš si prdel na týden?"
"Ale pochopil jsem že tě doopravdy miluji"
"A jak ti to mám věřit? Nenávidím tě. Nechci už tě nikdy v životě vidět"
"Vím že jsem udělal chybu. Ale dej mi druhou šanci"
"Ne nedám. Zranil jsi mé city. Udělal jsi v mém srdci obrovskou propast."

Věřil jsem mu. Tak moc jsem mu věřil. A on mně zradil.
Myslel jsem si že pro něho znamenám něco víc.
Ale mýlil jsem se. Byl jsem naivní. Tak naivní. Už jsem si vzpomněl jací jsou lidi. Proč je nemám rád. Nechci být v tomto světu bolesti. Nechci. Unavuje mně to. Už nechci zažít další bolet. Už ne. Už to stačilo. Nenávidím tě živote
ZBOHEM!!!

Pohled Takiho-kun: Nechtěl jsem mu ublížít. Bolelo mně vidět jak brečí. Bylo to jako by se roztříštil na tisíc malých kousků.
Chci se mu omluvit. Půjdu k němu domů. Dokážu mu že ho doopravdy milují. Doopravdy jsem to pochopil když mně otevřel dveře. Otevřel mi protože mi věřil. Povolil.
Ale já si toho nevážil

Stal jsem před jeho dveřmi. Bál jsem se co bude dál jestli to bude poslední setkání nebo ne. Bál jsem se zazvonit. Zkusil jsem otevřít dveře. Byli otevřené. Vešel jsem dovnitř.
Šel jsem se podívat jestli je doma. Ten pohled který jsem tehdy viděl. Ve mně zabil naději. Ležel tam na zemi předavkováný praškami. Měl pořezané ruce. Teď pohled mně zabíjel. Sbíhali se mi slzy.Jen tam seděl celý ubrečený. A jediné co zvolal bylo ZBOHEM!!!

A další kapitola je na světě 😘😘
Omlouvám se za chyby. Znáte to😂
Doufám že se vám to bude líbit 😉

Naděje životaKde žijí příběhy. Začni objevovat