Drogy, nebo život?

11.

Stejná rutina jako vždycky. Na lžičku jsem si vysypala jsem na jemno namletý bílí prášek. Ohřála, natáhla, píchla, napustila krev aby se smíchala s drogou a bum.
Pocit uspokojení se mi rychle šířil po celém těle.
Zavřela jsem oči a koukala na Kellina. Nemohl se trefit do žíly. Když feťákovi nastupuje absťák a on už je tak blýzko a přes to daleko. Naštve ho pak už cokoliv.
"Tak mi kurva pomož, nebuď tak nechutně sobecká Diondro!" Zařval.
Hledala jsem po celém jeho těle, až konečně jsem našla malou žilku na lýtku.
Zavřel oči a užíval si ránu.

"Co by sis dal zlato?" Zeptala jsem se.
"Rýži jsem neměl už milion let, s masem třeba?" Ušklíbl se.
Je tak sladký. Nahla jsem se k němu a políbila ho.
Nakrájela jsem maso a dala dělat rýži.
"V kuchyni seš zatraceně sexy." Zavrněl mi do ucha Kellin a něžně mi líbal krk. Zakronila jsem hlavu a vydechla.
"Musím to dodělat Kelline." Řekla jsem přísně.
Natáhl ruku a vypl sporák na kterém jsem vařila.
"To chvíli počká."
Chytl mě za boky a posadil se na linku.
Začal být drsnějsí.
"Sakra jo!" Zakňourala jsem když se přesunul mezi moje nohy.
Naše pohledy se střetly a já zase cítila to silné pouto mezi náma. Polibkama se dostal až ke mě nahoru a divoce mě políbil.
Zatahala jsem ho za vlasy. Jemně vzdychl.
Chytl mě za krk a přitlačil.
'Ježiši..ano!' řekla jsem si v duchu.
Pomalu začal přirážet a já byla jako v tranzu. Zády jsem ležela na lince a ruce měla za hlavou.
Čím víc zrychloval, tím jsem byla blíž. Až ve mě všechno vybouchlo.
Nepřestal a pokračoval dál. Chytl mě a sesadil z linky. Prudce mě otočil a začal znovu přirážet. Tentokrát to bylo mnohem intenzivnější.
Křičela jsem. Chytl mě za vlasy stáhl hlavu dozadu.
Udělal se na moje záda a já se mezi tím vzpamatovávala.
"Úplně jiný viď?" Zasmál se.
Otočila jsem se na něj a zasmála se. "To sakra že jo"
"A teď můžu dodělat oběd?" Zašklebila jsem se.
"Mám hlad jako vlk." Chytl mě za zadek a dal mi obrovskou pusu.

Sledovala jsem Kellina jak do sebe jídlo rychle naházal. Olízl si rty a s úsměvem vymrštil talíř před můj obličej.
"Ty chces ještě po tý hromadě, co si do sebe právě za minutu naházel, přidat?" Zasmála jsem se.
S plnou pusou na které se rýsoval úsměv zakýval jako malé dítě.
Přidala jsem mu. Pak jsem se vydala do koupelny abych se opláchla.
Dneska se konečně po dlouhé době uvidím s Nicholasem.
Od té doby co nechodím do školy jsme nebyli v kontaktu. A abych řekla pravdu, moc mi ten kluk chybí.
Celá jsem se umyla, vysušila si vlasy a z kufru vytáhla malou taštičku s mackeupem.
'Konečne budeš vypadat jako člověk' povzdechla jsem si sama pro sebe.
Vzala jsem si černé kalhoty, bílé tričko, koženou bundu a conversky.
"Kam jdeš?" Chytl mě za pas a dal pusu krk.
"Za Nicholasem, neviděli jsme se šíleně dlouho." Hlesla jsem. Ty dva se nikdy neměli rádi, ale nechtěla jsem lhát.
"S Nicholasem? S tím emařem ze školy? Co na něm vidíš prosimtě?" Skoro zakřičel.
"Uklidni se, je to můj kamarád. Nejpozději za tři hodiny jsem zpátky." Dala jsem mu pusu na tvář, ale bylo vidět jak v něm bublá vztek.
Nechtěla jsem už přilévat benzín do ohně a tak jsem radši vypadla. Bylo mi líto že se ty dva tak nemají rádi.

"Diondro! Pane bože ty žiješ!" Zakřičel Nicholas a zuřivě mě objal. Culila jsem se jako malá. Byla jsem tak šťastná že ho zase vidím.
"Slyšel jsem že teď přežíváš s Kellinem." Řekl polohlasně.
"Jo, už to tak bude. Z domu jsem odešla a teď bydlím s ním." Odpověděla jsem a celou dobu koukala do země.
"Chodíte spolu?" Nadzvedl jedno obočí.
"Jo, teda, asi jo. Nikdy jsme si to oficialně neřekli, ale oba se milujeme." Pousmála jsem se.
Bavit se o mě a Kellinovi mi začalo být nepříjemné a tak jsem se snažila téma změnit.
"Co ty a Alex? Jak je na tom?"
"Bledě, rozešli jsem se už dávno. Někdy o ní něco zaslechnu, ale to je tak všechno. Nechtěl jsem být s někým pro koho je na prvním místě droga." Skopil pohled a já veděla že zadržuje slzy.
Chytla jsem ho za ruku.
"Přesně vím jak se cítíš. Dva feťáci taky nejsou úplně ideální pár." Zasmála jsem se ironicky.
V tu chvíli svou ruku Nicholas odtrhl a podíval se mi do očí.
"Ty, ty si taky pícháš?" V jeho hlase bylo znát zděšení a zklamání zároveň.
"Jo, ale ne často a velký dávky. Většinou si dát čtvrtku toho co Kellinovi zbyde."
"Ten kluk tě slušně vyřídil. Škoda že jsem se nepoznali dřív." Zašeptal.
Rychle mi došlo jak to myslel.
"My dva by jsme nikdy nebyli spolu. Jsme skvělý kamarádi, ale jako pár by to neklapalo."
Řekla jsem.
"Aspoň by si nebyla fetka." Zakňoural.
Po téhle větě jsme oba dlouho mlčeli.
Pak jsem se mlčky procházeli po parku.
Konečně Nicholas prolomil to ticho.
"Přehnal jsem to promiň." Zamumlal.
"Vždyť to je v pohodě, naprosto chápu že se ti to nelíbí." Usmála jsem se.
"Asi už půjdeme ne?" Řekl.
Zakývala jsem a objala ho. Cítila jsem jeho vůni a cigarety.
"Drž se." Zašeptala jsem mu do ucha a pomalu odešla.