Drogy, nebo život?

3.

Probudila jsem se v zapáchající tmavé místnosti. S jedním oknem, všude kolem se válely stříkačky. Na stěnách byla krev a zvratky.
Otočila jsem se a viděla Kellina ležícího vedle mě. Ruku měl na mém boku a spokojeně spal.
Pomalu jsem ruku položila na postel a zvedla se.
Hlava se mi zamotala a já se snažila zjistit co se minulou noc stalo.
Měla jsem šílené okno. Podívala jsem se na něj ještě jednou.
Byl nahý a já měla jen jeho černé tričko.
"Sakra! Sakra, sarka!" Zašeptala jsem si pro sebe.
Přece jsem se s ním nevyspala. Byla jsem ještě panna, nebo pořád jsem? V hlavě mi bušilo a srdce se zrychlovalo.
"Copak?" Zvedl se a ukázal se v celé své kráse. Jeho tělo bylo hubené a celé potetované.
Otočila jsem se.
"Co se stalo minulou noc Kelline?" Vyhrkla jsem.
"Nic zvláštního, byla si úplně mimo a tak jsem tě vzal sem." Usmál se.
Natahoval se na noční stolek pro cigarety a jednu si rychlím pohybem zapálil.
"A nahý si jen tak?" Otočila jsem se na něj a pohledem si ho ještě jednou prohléhla.
"Nestydím se za svoje tělo a ty by si taky neměla." Šibalsky se zasmál.
Pod jeho třičkem jsem byla nahá, musel mě vidět nahou.
Vzala jsem všechny svoje věci které jsem našla a pomalu vycházela z jeho pokoje. V celém bytě to vypadalo stejně jako v pokoji. Pach smrti mě doprovázel na každém kroku.
U dveří ležel kluk jen v trenýrkách. V lýtku měl zapíchlou jehlu a rychle oddychoval.
Přidala jsem do kroku. Vyběhla z baráku a nadechla se čerstvého vzduchu.

Stála jsem před školou opřená o plot a pomalu kouřila cigaretu.
"Šlehla sis viď?" Přisedl si ke mě Nicholas.
Se smutným výrazem ve tváři jsem kývla.
"Varoval jsem tě. Ten kluk se tě snaží zničit."
Neodpovídala jsem ale vědela že má pravdu. 
"Byl jsem jako ty, zmatený děcko, snažící se zapadnout. On byl jediný co se semnou bavil.
Připadal mi jako hrdina, byl zajímavý. Nabídl mi drogy a já věděl že bych neměl. Jenže jsem chtěl být jako on.
Pak jsem potkal Alex a ta mě z toho srabu dostala. Dávej si pozor maličká, spadneš do toho rychle." Sklopil hlavu.
"Nechceš?" Nabídla jsem mu cigaretu.
Rukou jí odstrčil. "Nekouřím."
"Chtěla jsem jen cítit to co cítí on."
Slzy mi stékaly po tváři.
Nicholas mě objal a já cítila jeho vůni. Byl jako táta kterého jsem nikdy neměla.

Při pohledu do zrcadla jsem se zděsila. Byla jsem slabá. Krátké hnědé vlasy trčící do všech stran, unavené zelené oči. Vypadala jsem jako oživlá mrtvola. Bylo mi ze mě na nic.
Jak jsem to mohla dopustit. Praštila jsem pěstí do zdi tak silně že mi z ruky tekla krev.
Byla jsem zoufalá a zlomená. Všechno čemu jsem se snažila vyhnout se stalo a já už to nemohla vzít zpátky.
"Dělej!" Křičela na mě sestra bušící na dveře.
Zvedla se ve mě vlna vzteku. Otevřela jsem dveře tak rychle že jí praštili do nosu a skácela se k zemi.
"Volno." Ironicky jsem se na ní usmála a odešla pryč. Moje kroky směřovaly přímo do postele kde jsem okamžitě usnula.

"Vstávej!" Otevřela jsem oči a viděla Kellina, zoufalého a vyděšeného.
"Pomoc mi! všichni me chtějí zabít. Pronásledují mě." Křičel a plakal.
"Kdo? Kdo se tě snaží zabít?" Snažila jsem se být v klidu, zřejmě chytil špatný trip.
"On." A ukázal před sebe to tmy.
Po těle mi vyskákala husina a třásla jsem se. Nic tam nebylo, ale cítila jsem Kellinův strach.
"Pojď sem." Přitiskla jsem si jeho hlavu na hruď.
Pořád plakal, ale jeho dech se pomalu zklidnil, až usnul.
Cítila jsem jak oddechuje i jeho tlukot srdce který mě ukolíbal.