„Moje dcera není žádná buzna!! Jak si to představuješ ?! Takhle zostudit rodinu ? Děláš to naschvál ? Myslíš si snad, že se ti dost nevěnujeme!?! Tak odpověz!!" Křičel na mne můj otec. A pak mi dal facku, až jsem upadla.
„No tak Charlesi. Nech ji ať nám to vysvětlí. Třeba jsou to jen nepodložené dohady. Prosím nebij ji. Bude mít modřiny. Co o nás pak řeknou lidi? A ty Taylor, mluv."
O tohle jim šlo? O reputaci ? Nejsou tu, aby se o mne starali, ale když se dozví, že jsem „narušená" tak ihned přijedou. Nejde jim o mne, nikdy nešlo.
„Co vám mám říct? Nejste tu! Nikdy tu nejste. Cestujete a mne tady necháváte samotnou. Nenáleží vám na mně ."
„To není pravda. Odpověz je pravda co nám říkal Simon ? Je to hodný chlapec. Ty by jsi nám to nikdy neřekla. Jeho dívka byla šokována, když zjistila, že jsi do ní byla zamilovaná. Tak co ?!?"
„Ano. Je to prav-da. Jak? Cože? Simon ?"
Jak jen to mohl udělat? Zná mé rodiče věděl jak budou reagovat. Přeje mi snad samé neštěstí ? Nebo za to může Twainová?
ČTEŠ
Začalo to propiskou ✔
Short StoryLáska na první pohled ? Nesmysl. "Každá holka přece sní o rytíři na bílém koni, ne ?" " Jenže tohle není pohádka. A já nejsem princezna." 13.9. 2017 #58 v kategorii 28.5. 2017 #16 v kategorii 4.8. 2017 #14 v kategorii /short story/ moje první :) S...
