21.

344 40 0
                                    

„Proč se to muselo stát? Co jsem udělal špatně? Můžu za to já. Měl jsem se jí více věnovat. To je určitě ono nevěnoval jsme ji dostatek svého času. Teď najde někoho jiného, kdo ji bude zahrnovat láskou……“

Bla, bla bla. Tomuhle já říkám synchronizované fňukání.
Fakt krása co ?
Už je něco málo po půl druhé ranní a já tu sedím a soucitně přikyvuji, poslouchajíc citové výlevy svého přítele.
Když v tom najednou to otravné žvatlání utichne.

„Pane bože! Simone, to si děláš legraci. Jak tě teď mám dostat do tvého pokoje?!“

Začalo to propiskou ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat