Procházím ztichlou chodbou. Někteří studenti se učí. Jiným už vyučování skončilo. A já? Já si nejsem jistá. Mám hodinu nebo ne ? Moji poklidnou chůzi vyruší zvuk linoucí se z dívčích toalet. Je to pláč. Vydám se za neznámou, abych ji zkontrolovala. Zády ke mne stojí vysoká bruneta a usedavě pláče. Nikdo jiný tu není. Bruneta na mne upře své oči v odrazu zrcadla. A mně svitne. Tahle neznámá není tak úplně neznámá, ale Katherine. Moje Kathrine Twain.
ČTEŠ
Začalo to propiskou ✔
Cerita PendekLáska na první pohled ? Nesmysl. "Každá holka přece sní o rytíři na bílém koni, ne ?" " Jenže tohle není pohádka. A já nejsem princezna." 13.9. 2017 #58 v kategorii 28.5. 2017 #16 v kategorii 4.8. 2017 #14 v kategorii /short story/ moje první :) S...
