Dostat se do Hlavní chaty nebylo vůbec těžké. Na noc nezamykají. Myslí si snad, že jsme se na tolik poučili, že nic neuděláme? Pche.
„Kde by to mohlo být?“
Prohrabala jsem celý kancelářský stůl, když jsem si všimla menší železné skříňky, která stálá kolmo ke dveřím.
„Bene, hlídej dveře. Já se pokusím dostat do té skříně. Nejspíš budu muset vylomit zámek.“
„Jasně. Počkat? Cože? Ach jo. Že se vůbec ještě divím.“
Jen co Ben zaujal svou pozici začala jsem prozkoumávat nejspodnější šuplík skříně.
Byl odemčený. Nechápu jak můžou být tak lehkovážní. Tím líp pro nás.
„Bene jaký z nich je tvůj?"
Ben nakoukl do přeplněné přihrádky telefonů.
„Ech. Nevím. Je jich tu strašně moc.“
V chodbě se ozval šramot a kroky více osob. Vzala jsem první mobil co mi přišel pod ruku. A rychle skříňku zavřela.
„Jdeme! Bene, pojď.“
Ano, tenhle tábor mě změnil rozhodně k horšímu. Je to tak správně? A pro koho ?
ČTEŠ
Začalo to propiskou ✔
KurzgeschichtenLáska na první pohled ? Nesmysl. "Každá holka přece sní o rytíři na bílém koni, ne ?" " Jenže tohle není pohádka. A já nejsem princezna." 13.9. 2017 #58 v kategorii 28.5. 2017 #16 v kategorii 4.8. 2017 #14 v kategorii /short story/ moje první :) S...
