22.

326 42 0
                                    

Co bych to byla za kamaráda, kdybych ho nechala ležet v dece v obležení kapesníků, které hodlají zahájit útok, u konferenčního stolu.
Ano, jako debil ho momentálně táhnu přes úzkou chodbu směrem k jeho pokoji.

„Měl bys trochu zhubnout! A přestaneš žrát moje pralinky! Vím že jsi to byl ty! „

Už jen dva metry.

Začalo to propiskou ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat