Nečekaná příhoda

4 0 0
                                    

,,Dělej vstávej, tady máš věci!'' Vykřikl chlapík. Okamžitě jsem se probudila a zahlédla odcházejícího. Chtěla jsem na něj něco křiknout, ale úplně jsem zapomněla co. Radši jsem poslechla a oblékla si to, co mi přinesl. Trochu jsem se zarazila. Přinesl mi totiž župan. Ale i tak jsem si ho navlékla přes oblečení.
Po pár sekundách ke mně přispěchali další vojáci a vedli mě chodbou. Dorazili jsme na místo, kde mě předali nějaké staré paní. Vzala mě do koupelny a dala mi hřeben, kartáček s pastu na zuby, a tak jsem provedla ranní hygienu. Ještě před tím, než jsem mohla odejít z koupelny, přišli další dvě o něco mladší dámy. Bylo jim asi čtyřicet pět. Vložily mě do teplé koupele, celou mne umyly mýdlem a vlasy mi očistily šampónem.
Mezi tím, co jsem si hovila ve vaně, mi vykoupaly oblečení a nechaly jej usušit. Když vše bylo hotové, směla jsem vylézt a obléct se. Upřímně jsem měla docela dobrý pocit.
Opět si pro mne přišli vojáci a doprovodili mě do obrovské jídelny.
Bylo tam přes dvě stě dalších vojáků a všichni byli muži.
Usedla jsem ke stolu a čekala na to, co se bude dít dál. Přišel ke mně nějaký mladý a zajímavý chlapec.
,,Ahoj já jsem Kjůtík, je mi sedmnáct a....''  větu nedokončil. Přestal zrovna ve chvíli, kdy jsem se něj zadívala.
Chvilku jsme se pozorovali navzájem, až jsem se také představila ,,Ahoj já jsem Lili a je mi čtrnáct.''
Nevím proč, ale otočil se kolem dokola, jako by se díval, zda nemluvím s někým jiným. Opět zahleděl na mě a přisedl.
Zeptal se mne, jestli nemám hlad. Přikývla jsem, že ano, a tak mě doprovodil k výdejně obědů.
Za osm minut zazvonil zvonek. Vsichni vstali, popadli mě a odvedli na nějaké cvičiště. Opět mě dali nějakému pánovi a odešli.
,,Ahoj jsem Petr a budu tě učit, jak se bojuje'' řekl. Šli jsme spolu do nějaké místnosti. Byla velká a byly v ní různé meče, pistole, figuríny, pytle a podobně.
Nejdříve jsem se učila kotouly, salta, hvězdy, předměty a stojky. Pak jsem musela klikovat, dřepovat a přitahovat se na hrazdě.
Když jsem už byla unavená, šla jsem do své cely a přemýšlela.
Je to vše vůbec skutečné? Co když už nejsem na živu? Proč se to děje a na čí straně být? Jaký mají důvod mě tu věznit, a proč se ke mně najednou chovají hezky?

V zajetíKde žijí příběhy. Začni objevovat