Prolog

243 12 0
                                    



Víte, co je pech? Když jste sedmnáctiletá holka, co se nesmí zamilovat. Proč se nesmím zamilovat? To je lehké, k tomu patří líbání a můj polibek je prokletí,má magická moc způsobí, že dotyčný se stane mým  otrokem. Ano, nejsem obyčejná holka, jsem sukuba, a jako sukuba mám specifický život. Živím se energií, která vzniká u sexu, neumím to popsat, a to se mi to děje, a zní to pěkně uhozeně, že? Naštěstí je 21. století benevolentní, a tak se můžu bez problému živit. A když máte někoho na jednu noc, tak přeci líbání nepotřebujete. Taky se nemusím bát lovců, poslední zmínky o nich jsou z 19. století, takže si můžu žít svůj život.

Možná se ptáte, jak se taková sukuba narodí. No je to stejný postup, jako když se rodí incubus, to jsou mužští zástupci našeho druhu. Určitě jste si už prošli tím, že vám bylo vysvětleno, jak se dělají děti. Jestli ne, tak tomu za mák nebudete rozumět. Takže provede pohlavní styk s mužem. Poté se sucubus vyspí s incubusem, a u toho se trochu zastavím. Tohle je opravdu hrozně divné, a zní to uhozeněji, než to je, ale že to říkám zrovna já? Ta, co se doslova živí sexem. Tak sucubus má mužské sémě, které převezme incubus, opravdu netuším jak, já se otce opravdu neptala, jak to bylo. A poslední fáze, incubus si najde vhodnou ženu, políbí jí, tím jí zotročí, a vyspí se s ní. A tadá! Jedna těhotná žena, která čeká další generaci našeho druhu. Jo, zní to fakt blbě, ale lepší než se měnit v nějaké zvíře, nebo pít lidem krev a mít nějaké extra super schopnosti. Možná jste o nás četli, jak jsme hrozně zlí, nebo jak máme děsivá křídla, jsme démoni, padlí andělé, každá kultura si to vykládá po svém. Uklidním vás, kromě toho že jsme zcela nesmrtelní, jsme lidem podobní, chvílemi až moc.

Náš vývoj se nezastaví v nějakém věku, stárneme, pomaleji nežli lidé, ale stárneme. Poté co zemřeme, se naše tělo uloží a čekáme po dobu jednoho roku, je to něco jako bezvědomí, a během toho roku naše těla postupně mládnou, po roce procitneme a je nám třeba pět, s tím, že naše vědomí si pamatuje předchozí životy. A tahle to funguje, dokud se nerozhodneme mít děti, pro nás sukuby, je to poslední život, který dožijeme a poté zemřeme. Takže až se kolem vás bude někdo bouřit, jak děti v žádném případě nechce, nedivte se, třeba to je jen sucubus nebo incubus, co se ještě necítí na to, aby zemřel. To jsou asi naše jediné odchylky od lidského života.



Tak doufám, že prolog zaujal, a budete se těšit na další díly. Mischele by měla vycházet každou sobotu, pokud mi to bude vycházet tak, jak já chci. A přívadné votes/komentáře potěší.

Přeji krásné sluneční dny,

W.


MischeleKde žijí příběhy. Začni objevovat