Nastal večer a já už upravená v krásných šatech kráčela dolů do jídelny, která byla vyzdobená pro dnešní událost. Místnosti se ozval zvonek a já už věděla, že naše ctěná návštěva je za dveřmi. (PS:přemístili se před jejich dům propo 😂)
,,Maddison běž otevřít" křikla na mě babička a mě nic jiného nezbylo, než abych šla. Otevřela jsem dveře a uviděla celou rodinu Malfoyových. Pana Molfoye, jeho manželku a zřejmě syna. ,, Dobrý večer pane Malfoy, vítám vás." Moje ledová maska se automaticky zapla a já všechnu práci nechala na ní.
,,I vám slečno" a celá jejich rodina vstoupila dovnitř. ,, Zdravím Gustavo, Amélie. A tohle musí být Lucius, nemám pravdu?" Přispěchal k nám můj děd. ,, Zdravím Auguste, a ano máte pravdu. Tohle je náš syn Lucius." Lucius měl delší, platinově bílé vlasy a nebyl ošklivý, akorát tenhle kluk, není můj typ. A jaký je tvůj typ Clarys? Hmm? Mlč!!!
,, Pojďte se posadit, za chvilku se bude podávat večeře" přiběhla babička z jídelny. Všichni jsme se tedy odebrali do jídelny a posadili se. Za pár minut Minie přinesla jídlo a my začali jíst. Bylo to vskutku výtečné. ,,Gustavo pojď se mnou do pracovny a necháme tu ženy a děti ať si popovídají." Oba se zvedli a odešli. Babička s Paní Malfoyovou si začali povídat o blbostech a já si s platiňákem (jo tohle bude jeho přezdívka) chtě nechtě měla bavit. Ale nechtěla jsem. Kdo taky jo? ,,Omluvte mě" a odešla jsem k sobě do pokoje. Nemohl mi ujít ani vraždící pohled mé kouzelné babičky, který říkal cituji: pokuď se nevrátíš, víš co tě čeká.
Vzala jsem si mikinu a odešla bohužel zpátky. Ale do jídelny mé kroky nemířili. Babička mě viděla jak odcházím na rozlehlou louku za naším domem. Lehla jsem si do trávy a pozorovala západ Slunce. Taková romantika pche. Nikdy jsem na tyhle srágorky nebyla.
,,Ahoj" zaschla jsem za sebou hlas. ,, Ahoj." ,, Máte krásnou louku" začal konverzovat (PS:existuje vůbec takové slovo? 😂😂) ,,Já vím" nechtěla jsem být chladná, ale jeho společnost mě iritovala. ,, Prý letos nastupuješ do Bradavic. Je to tak?" Ptal se se zájmem. ,,Když to víš, tak proč se ptáš?" Jsem nejlepší herečka na světě. ,,Ehhh jo, já jdu do 7. ročníku a ty?" Už mě unavuje. Tak jo budu trošku hodná. ,, Nastupuji do 6. ročníku. A už se tam těším" trochu jsem se usmála. ,, Nedivím se ti. Bradavice si zamiluješ." Já vím. ,, Sluší ti to" usmál se. ,, Díky" úsměv jsem mu oplatila. ,,Mohl bych něco zkusit? " Ptal se. ,,Podle toho co" nelíbí se mi to. Najednou mi v hlavě blesklo. Malfoyovic syn se lehce naklání k dívce, kterou zná necelé dvě hodiny. Pomalu se k ní přibližuje, je kousek od jejích rtů a nakonec jí políbí.
,,Co to děláš?" Když se pomalu přibližoval ke mě. Jako v té vizi. ,,Pšt" stále se přibližoval. Ne nesnaží se mě políbil určitě. Doprdele on mě chce políbit. Co mám dělat? Je odporný. Rozpřáhla jsem se a vlepila mu facku. ,,Auu, ty šmejdko." ,,Co si to dovoluješ ty hnusný parchante?" Začala jsem na něj řvát. ,,To co já můžu" smál se mi do obličeje. ,,Jo jasně, jen pro pořádek. Já nejsem ta, s kterou dokážeš manipulovat. Dej si bacha umím hodně věcí o čem se ti může jenom zdát" sykla jsem. ,,Ha, a to mě má jako vystrašit?" Teď se smál na celé kolo.
Byla jsem naštvaná? Ne nenene. To je slabé slovo. Byla jsem nasraná a zlost mnou proudila. Najednou se z mé ruky vyšvihl pramen vody a zkropil Luciuse od hlavy až k patě. Musela jsem se smát. Já byla suchá a on mokrý jako slepice. ,,Tak co, už mi věříš" oprášila jsem si ruce. ,,Jjj-aak?" Vykoktal ze sebe. ,,Takhle" luskla jsem a další pramen ho polil, a je to. ,, Takže nezapomeň nasereš mě, skončí to zle. A tohle je jen jedna z mála věcí co dokážu" s drobným úsměvem jsem odcházela od klepajícího se Luciuse. Ani nevíte jaký to je luxusní pocit.
#Zdravím lidi, jak se máte? 😱 Doufám že dobře, je tu další kapitola snad se bude líbit ❤
Love Tess
ČTEŠ
Clarysty (HP, FF)
FanfictionKaždá legrace něčím končí. Naše Clarysty končí na škole v Krásnohůlkách a nastupuje do 6. ročníku do Bradavic. Jaké to bude na její koleji? Kam bude zařazena? Co se přihodí Clarysty za nečekaná dobrodružství? Skrývá se za zdmi hradu tajemství, která...