Každá legrace něčím končí. Naše Clarysty končí na škole v Krásnohůlkách a nastupuje do 6. ročníku do Bradavic. Jaké to bude na její koleji? Kam bude zařazena? Co se přihodí Clarysty za nečekaná dobrodružství? Skrývá se za zdmi hradu tajemství, která...
Když Malfoyovi odešli byl konečně klid. Ani nevíte jak jsem se smála v pokoji tomu jeho výrazu. My rozhodně nebudeme kamarádi. A věřte ani mi to nevadí. Jelikož se dědova schůzka s panem Molfoyem protáhla, tak odcházeli až v 10 hodin. Minnie už stihla všechno uklidit a tak mě už čekala jenom teplá sprcha. Ano máme i sprchu. Zas tak starý to tu není.
,,Kam si myslíš, že jdeš?" štěknul na mě dědeček. ,,Nahoru do pokoje?" odvětila jsem. ,, Moc dobře jsem ti říkal, že rodina Molfoyova není jen tak ledajaká rodina. A ty se chováš takhle?" už na mě řval. ,,Jak můžeš vědět jak jsem se při dnešním večeru chovala, když jsi byl celý večer s panem Malfoyem? " můj hlas byl zatím klidný a to dědu asi ještě víc rozzuřilo. ,,Ty malá mrcho. Krucio..." křiknul. Mé tělo se svezlo na zem z té bolesti. Kroutila jsem se, ale jako minule, neznámá síla uvnitř mého nitra ji iluminovala.Po pár minutách přestal. Zhluboka jsem dýchala a bolela mě hrud. ,,Zmiz, nechci tě vidět. " a já teda zmizela. Zmizela jsem do koupelny, kde se všechny mé starosti se vytratily. Asi už víte proč.
*********************
Teplé kapky mi dopadaly na nahé tělo a já pociťovala úžasné uvolnění. Zavřela jsem oči a nechala se unášet tímhle slastným pocitem. Dlouho mi sprcha chyběla. Ani nevíte jak moc. Vylezla jsem a osušila se, natáhla na sebe cute pyžamo a zalezla do postele. Přemýšlím nad rodiči. Kde asi jsou. Proč mě nechali s prarodiči. Ano, mrzí mě to. Třeba k tomu měli nějaký důvod. A třeba taky ne. smůla se mi lepí na paty. Proč mám žít, když nemám pro koho? Proč tu být, když tě nikdo nemá rád. Dost!!!!!!!!!!! Nemůžu uvažovat nad tímhle. Pomalu zavřu oči a propadám se do říše snů.
Sen
Žena a muž leží vedle sebe, v lese na mýtině. Vedle nich poskakuje malá holčička s copánky a směje se. Je slunečný den paprsky prosvítají skrze stromy na mýtinu. K žena najednou přiběhne dívenka a povídá jí, že něco slyšela a že se bojí. ,,Zlatíčko, to byla jen veverka. Neboj já s tatínkem tě ochráníme." Muž se na dívenku zašklebí a pohladí ji po vlasech. Najednou se na mýtině zjeví postava s kápí. ,,Mysleli jste, že ji přede mnou ukryjete?" zachraptí cizinec. ,,Omyl. Řekněte jí poslední sbohem." ,,Neeee" zvolá žena a tiskne k sobě dívenku a ženu na oplátku svírá k sobě v náručí její muž. Cizinec se slizce usměje. ,,Avada kedavra" z hůlky mu vyjde zelená záře, která rychlostí blesku míří k manželskému páru a malé dívence.............
*******************
,,Neee" zakřičím, když se prudce probudím ze zlého snu. Opět. Otřu si zpocené čelo a zamyslím se. Proč se mi zdá, že to má nějakou spojitost se mnou? Nemám tušení. Kouknu se na hodinky a zjistím, že je teprve osm. Stejně asi už neusnu a tak vstávám. Co si dneska asi vezmeme na sebe Clarys? Hmmmm. Je chladno. Tepláky musí stačit. Je teprve půlka prázdnin a za týden máme jet k Blackům. Nijak extra se mi tam nechce. Radši bych zůstala doma, ale to asi nepůjde. No jo, ,,čitá krev,, bohužel si rodinu nikdo nevybírá. Ach jo.....
************************************
Na snídani nikdo ještě nebyl a tak si Minn se mnou povídala. Máme hodně společných zájmů. Až odjedu do Bradavic, bude mi jako jediná chybět. Po výborné snídani přestalo pršet a tak jsem se vydala ven. Lehký vánek mi čechral vlasy a vzduch byl čistý. Mé kroky směřovali k blízkému lesíku. Kam chodili houbaři, manželé s dětmi a všichni možné lidi. Náš dům, ale nemohli vidět. Zastírací kouzlo. Proto. Po malé pěšině jsem mířila dál a dál až jsem uslyšela hlasy. Byly to dívčí hlasy. Dvě dívky, které se o něčem horlivě povídaly. Snad si mě nevšimnou. Chtěla jsem je nenápadně obejít, ale všimli si mě. ,,Jeee ahoj. Mohla by jsi nám pomoct prosím?" zeptala se mě hnědovláska. ,,Ztratili jsme se. A nevíme jak se máme dostat do města" zachraptěla zrzka.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,, Jasně, chcete abych šla s vámi?" zeptala jsem se. ,,Teda jestli by vám to nevadilo" rychle jsem dodala. ,,Určitě. Mimochodem, já jsem Lili a tohle je Kate." představila se zrzka. ,,Já jsem Clarysta, ale říkejte mi Clar" usmála jsem se. ,, Dobře, ani nevíš jak jsme rádi, že jsme tě našli. Přemístit se nám už nešlo." takže čarodějky super. Třeba taky chodí do Bradavic. ,,Takže taky umíte kouzlit dámy?" zeptala jsem se tajemně. ,,Jo, ty očividně taky" smála se Lil. ,,Jo, letos nastupuji do Bradavic a vy chodíte kam?" otázky ze mě padaly opravdu rychle. ,, Vážně? My taky. Do kolikátého ročníku jdeš?" ptala se pro změnu Kate. ,,Do šestého a vy?" ,,Holka to je neskutečný. My taky. musíš být s námi na koleji" vydechla Lili a Kate jen přitakala. Bože prosím, chci s nimi být. Mooc prosím. Dovedla jsem je na konec lesa a naposledy je objala. ,,Uvidíme se na nádraží" objala mě naposledy Lili a s Kate odešly. Mám pravé kamarádky,nemůžu být víc štastná.
# Ahooj lidi, tak další kapitola na světě. Co říkáte na nové kamarádky naší Clar? :D :333
