Zaslechl hlasy a potom výstřel, který přicházel ze staré stodoly. Vyděsilo ho to, vůbec nevěděl co má dělat, chtěl utéct ale jeho zvědavost zvítězila nad strachem. Pomalu přišel ke stodole, srdce mu tlouklo jako o život, přistoupil k velkým vratům které byly rezavé a zaprášené, celá stodola vypadala jako by tu stála několikset let, doslova naháněla hrůzu ale práva hrůza byla uvnitř té stodoly. Podíval se jedním okem škvírou otevřených vrat, srdce se mu rozbušilo ještě víc, stál tam jak socha, většina lidí by od tama utekla, ale on stál u vrat a sledoval celou situaci uvnitř. Ve stodole byl kluk přivázaný na židli, okolo něj stálo pět lidí, vypadali nebezpečně, jeden z nich držel v ruce bouchačku a mířil hlavení přímo do spánků tomu klukovi na židli. Chlapec který seděl spoutaný mezi dealery, kteří byly ozbrojení, vypadal klidně ale v očích měl strach a nejistotu. Ze staré hromádky sena seskočil šestý kluk, vypadal jako by tomu všemu velil a taky to tak bylo, přistoupil k tomu bezmocnému klukovi na židli, začal mu nadávat a vyptával se ho.
,,Kde máš své kamarády, Yoongi?"
Kluk na židli nic neříkal jen ho tiše a znechuceně sledoval.
,,Jesli mi ty a tvojí kamarádi budete křížit cestu a krást moje výrobky tak vám všem ustřelím hlavy. Rozuměl si?" zvýšil hlas a namířil klukovi, který seděl na židli, pistolí na hlavu, takže teď měl u hlavy dvě pistole ale pořád byl v klidu, jako by se nic nedělo.
Mladý chlapec který všechno sledoval mu chtěl pomoct ale teď zvítězil strach a chtěl se dát na útěk, ale někdo ho vzal za rameno, on se otočil a vmžiku ležel na zemi pod nějakým, dalším klukem. Kluk který skolil mladšího chlapce, mu rukou přikryl ústa a prstem mu naznačil že má být zticha.
,,Jak se jmenuješ?" zeptal se chlapec toho mladšího, na chvíli mu odkryl ústa a chlapec mu šeptem odpověděl.
,,J-Jeon Jungkook." odpověděl chlapec a hlas se mu třásl.
,,Já jsem Kim Taehyung, teď mě budeš poslouchat, uděláš vše co ti řeknu. Rozuměl si? Nic se ti nestane když mě budeš poslouchat." jeho hlas byl klidný ale taky z něj byl slyšet hněv.
Jungkook jen přikývl na souhlas a vyděšeně sledoval Taehyunga který mu vtisk bouchačku do ruky.
,,Použiješ ji jen když to bude nutné, teď si půjdeš sednout za ty balíky sena a budeš z ticha, vůbec se nebudeš dívat co se tu bude dít, budeš jen tiše sedět a čekat než příjdu!" dořekl a ukázal na balíky sena co byly pod přístřeškem vedle stodoly. Taehyung mladého chlapce pustil, sledoval ho jak jde k balíkům sena a někde se tam schoval. Ještě k němu došel, Jungkook se trochu lekl když na něj promluvil, řekl mu větu při které mu malém tuhla krev v žilách.
,,Pokud mě neposlechneš tak se ti to může vymstít, mohlo by se ti něco stát. Bude se tu asi střílet tak ať tě někdo nezastřelí."
Jungkook se se strachem díval na Taehyunga jak rychle zmizel a pak se mlčenlivě díval na balíky sena a naslouchal dění celé situace. Chvíli bylo ticho, pak zaslechl výkřik a následovaly výstřely z pistolí.
Taehyung se připlížil do stodoly, uviděl Yoongiho svázaného na židli a šest drogových dealerů, jeden z nich mířil na svázaneho chlapce. Taehyung na něj z úkrytu zamířil, chvíli vyčkal a bang, jeden byl mrtvý, zbývalo jich jen pět, z venčí okny prolétavali další kulky do stodoly. Dealeři se přikrčili k zemi, leknutím si přikryli uši protože vystřeli byli hlasité, ale kulky zasáhly dalšího z nich, který se zhroutil k zemi. Snažili se najít někoho, kdo po nich střílí, ale nikoho nenašli, párkrat vystřelili doneznáma a pak se dali na útěk. Svázaný chlapec se svíjel na židli, měl křečovitě zavřené oči aby neviděl střelbu okolo něj a měl strach že ho někdo trefí. Stodola měla roztříštěná okna, na zemi byli střepy a kulky, ve vzduchu poletoval prach ze sena do keterého narážely nábojnice.
,,Do auta!" křik vedoucí gangu, rozběhli se k zadním dveřím stodoly kde nastoupili do černé dodávky, nastartovali auto, kola zahrabala na polní cestě a za autem se zvedl oblak prachu, za kterým auto zmizelo a rychle odjeli pryč.
Yoongi spoutaný na židli teď seděl mezi dvěma mrtvolami, oddechl si když uviděl Taehyunga jak vylezl ze svého úkrytu.
,,Jsem si myslel že mě někdo z vás trefí. Proč vám to tak dlouho trvalo?"
Ze zadní strany stodoly přicházeli další dva chlapci, jeden byl menšího vzrůstu a druhý s hnědými vlasy.
,,Je tu prázdno, nikdo nikde." řekl menší chlapec.
Taehyung jen přikývl, najednou si vzpomněl na toho mladého chlapce, pokynul jim, ,,Hope, Jimine rozvažte ho, za chvíli jsem tu." a rychle vyběhl ze stodoly a doufal že tam bude ten mladý, zvědavý kluk.
,,Rozkaz kapitáne." řekl pobaveně Jimin, v jeho hlase bylo trochu ironie, z kapsy vytáhl kapesní nožík a začal rozřezávat provazy kterými byl Yoongi svázaný.
,,Dělej to opatrně, nechci přijít o ruce a nohy." Yoongi měl konečně na tváři úsměv.
,,Nedělám to poprvé." oznámil mu Jimin.
Taehyung doběhl k balíkům sena a doufal že tam najde toho chlapce. Byl tam, schoulený do klubíčka, celý se třásl strachy, v ruce, která se mu chvěla držel bouchačku, lekl se když přiběhl Taehyung. Tae se k němu sklonil a díval se mladému chlapci do uslzených očí.
,,Dej mi tu bouchačku." pronesl klidně Taehyung a neustále sledoval toho chlapce, bylo mu ho líto a když mu Jungkook podal zbraň tak si ji schoval za opasek, přitáhl si mladého chlapce do objetí, hladil ho po vlasech a konejšil ho.
,,Dobře že si tu zůstal a nic se ti nestalo. Teď už bude dobře pojedeš s námi a nějak vyřešíme co s tebou."
Jungkook se na Taehyunga nechápavě podíval ,,Vás je tady víc?" zeptal se, hlas měl tak tichý že ho šlo sotva slyšet.
,,Ano, ale ničeho se neboj." řek a pobýdl Jungkooka aby vstal a šel s ním.
Když dva kluci vešli do stodoly další tři se po nich ohlédli, Yoongi už byl rozvázáný a mnul si ruce kde měl pevně uvázaný provaz.
,,Kdo je to?" zeptal se ostře Jimin a sahal po bouchačce za opaskem.
,,Klid, tenhle se tu připletl myslím že to není Zickův gangster. Jak ses tu vlastně objevil?" vysvětlil a náhle se zeptal Jungkooka.
,,J-já, jsem se šel projít a s-slyšel jsem výstřel." vykoktal ze sebe, byl celý vyděšený a ještě se z té střelby co slyšel nevzpamatoval.
,,A pak si se šel podívat ke stodole ale já jsem tě zastavil, protože nechceme mít v patách policii. Ty by si jim to určitě nahlásil a nám by si vše ztížil, takže je dobře že si teď snámi." doplnil to Taehyung.
Všichni tři kluci naslouchali vyprávění Jungkooka a Taehyunga, když domluvili, kluci přikývli hlavou že to chápou.
Yoongi poručil ,,Do auta, musíme jet domů a vše říct Namjoonovi, co jsem se vše dozvěděl když jsem byl vězněm. Jak se ten kluk jsenuje?" kluci se rozešli k autu, vyšli ze stodoly a šli pár metrů přes louku až došli k polní cestě, kde na ně čekal lesklý černý Mercedes.
,,Jungkook." odpověděl Tae, Yoongi jen přikývl na odpověď.
,,Klíčky!" pokynul a nastavil ruku, Hoseok podal Yoongimu klíčky kterými následně odemknul auto a všichni si nasedli, nastartoval auto a rozjeli se po polní cestě, když najeli na dálnici, tak jeli co nerychleji směrem k městu.***
ČTEŠ
FALLEN
FanfictionNaše setkání byla náhoda, kdyby jsem ho nepotkal, nic z toho by se nestalo... Miloval jsem ho? Ano, ale uvědomil jsem si to až když navždy odešel. ,,Tae, miluji tě." bylo poslední co řekl. ~~~Dokončeno✅~~~