FALLEN

11.

Nastal večer, letadlo ještě nepřiletělo, Taehyung měl hlídku na střeše a Jungkook s Hoseokem byli v autě. Byla krásná noc, nebe bylo čisté, úplně bez mráčků, kdyby přiletělo letadlo tak by ho viděli.
Hoseok seděl na předním sedadle auta, měl zapnuté malé světýlko aby mohl v té tmě trochu vidět, v ruce držel nějaký přívěsek a pohrával si s ním. Jungkook ležel na zadních sedadlech a snažil se usnout, ale moc mu to nešlo, protože v zadu v autě měl málo místa.
,,Jestli chceš můžu sklopit sedačku a můžeš se natáhnout." promluvil do ticha Hoseok.
,,Tak jo." řekl Jungkook, vystoupil z auta a sledoval jak Hoseok sklápí sedačku spolujezdce. Když ji sklopil, lehl si do auta, konečně se mohl natáhnout.
,,Lepší?" zeptal se Hose.
,,Jo a o moc lepší." přiznal Jungkook a pohodlně ležel.
,,Pokud by sis chtěl sednout, stačí pootočit kolečkem na boku."
,,Jo, děkuju." řekl Jungkook a snažil se usnout, ale Hoseok mu to nedovolil.
,,Jaký vstah máš s Taehyungem?"
,,Dobrý." odpověděl rychle a snažil se spát.
,,On se úplně změnil když si s námi přišel."
,,Já vím, to mi už říkal Jin, že byl úplně někdo jiný." snažil se Hoseoka odbýt, ale marně.
,,Není něco víc mezi vámi?"
,,Ne!" odsekl mu, už ho začínal štvát.
,,Mě to příjde trochu zvláštní že si tě vzal k sobě do pokoje a nic s tebou nemá."
,,Co je na tom zvláštního?" zeptal se Jungkook znechuceně, myslel že si půjde lehnout do druhého auta nebo půjde za Taehyungem. Najednou Jungkook zbystřil a začal Hoseoka poslouchat, byl jako jedno velké ucho.
,,Taehyung chodil s Jiminem, bylo to vážný, měli společný pokoj, ale pak ho Taehyung vykopl a nenávidí ho." Hoseok začal vyprávět Taehyungovu minulost.
,,P-proč, co se stalo?" zeptal se Jungkook s roztřeseným hlasem.
,,Jimin chodil za děvkama a pak si je začal vodit domů, když se trochu napil."
,,C-co na to Taehyung?" ptal se dál na podrobnosti a nedokázal uvěřit že by Taehyung chodil s Jiminem.
,,Taehyung ho vykopl ze svého pokoje a teď kolem sebe mlčky chodí, Jimin to nevydržel a občas si vzal nějaké ty drogy. Taehyung začal být bezcitný a dost mrzutý, svůj vztek si vyléval na akcích nebo na střelnici, proto vždycky každou akci zvládl na výbornou."
Jungkook jen mlčky seděl vedle Hoseoka a snažil se vstřebat to co mu právě teď řekl.
,,A proto si myslím že něco spolu máte, tak jak se chová teď se už dlouho nechoval." domníval se Hoseok.
Jungkookovi stékala po tváři slza a hlavou se mu honili nejhorší myšlenky.
Proč mu to neřekl? Jeho chování k Jiminovi bylo opravdu strašné, ale ten den kdy všichni byly ve městě, se na Jimin a Taehyung na chvíli úplně změnily. Možná ještě něco k Jiminovi cítil, ale co když ne, miluje přeci Jungkooka. Nebo ne? Lhal mu o jejich lásce?
,,Řekni, že něco spolu máte? Tebe moc neznám, ale na Taehyungovi to jde poznat." promluvil do ticha Hoseok a Jungkooka probudil z jeho hlubokých myšlenek.
Jungkook se na Hoseoka podíval smutným pohledem, snažil se svůj smutek skrýt ale marně, oči se mu leskly, ve tmě vypadali jako dvě, nádherně lesklé, černé perly.
,,Ano." zašeptal Jungkook že ho šlo sotva slyšet.
Hoseo odvrátil zrak od Jungkooka, dál si pohrával s přívěskem který držel v ruce, v autě bylo trapné ticho které pak prolomil Hoseok tím že vystoupil z auta.
,,Jdu vysřídat Taehyunga." promluvil na Jungkooka přes otevřené okénko u auta a odešel na střechu parkoviště.
Během chvilky přišel Taehyung, celý unavený a docela znuděný.
,,Co jste tu dělali když jsem tu nebyl?" vyptával se Taehyung a byl rád že má společnost.
,,Nic." odpověděl mu rychle Jungkook.
,,Tam nahoře je hrozná nuda, ale je tam krásný výhled na noční oblohu."
,,Tae?" Jungkook se chtěl zeptat na to co mu před chvíli vyprávěl Hoseok ale nesebral dostatek odvahy aby se ho na to zeptal.
,,No?"
,,Ale už nic." řekl a jen se na Taehyunga falešně usmál.
Taehyung se k němu naklonil a přitiskl rty na ty jeho, byl to malý a velmi něžný polibek.
Jungkookovi začali stékat po tváři slzy, Taehyung se od něho jemně odtáhl aby mu viděl do tváře a v zápětí se ho zeptal.
,,Co se stalo?"
,,Nic." zavzlykal Jungkook.
,,Prosím řekni to, mě můžeš říct úplně všechno." utěšoval ho Taehyung.
,,To bude dobrý." odporoval a utíral si slzy z tváře.
,,Mě zajímá co tě trápí, Kookie." snažil se z Jungkooka dostat jeho trable, chytil ho za ruku a chtěl ho políbit, jenže Jungkook uhnul.
,,Co je s tebou? Hoseok ti něco udělal?" nechápal Taehyung.
,,Promiň. Já to musím vstřebat, to bude dobrý."
,,Co musíš vstřebat?" vyzvídá Taehyung.
Teď už se z toho Jungkook nevykroutí i kdyby chtěl, už to nakousl a teď to musí říct, zhluboka se nadechl a všechno Taemu řekl.
,,Hoseok mi řekl o tvoji minulosti, o tobě a Jiminovi."
Taehyung chvíli mlčel, byl jako by v tranzu, nechtěl aby se tohle Jungkook dověděl, nechtěl se vracet v jeho minulosti.
,,Já..." chtěl něco říct ale do řeči mu skočil Jungkook.
,,Proč si mi nic neřekl?" díval se na Taehyunga s uslzenýma očima a jako by mu vše vyčítal.
,,Kooki, já..."
,,Je možné že ho ještě miluješ?"
,,Co!? Ne, jak tě tohle napadlo!?" vykřik Taehyung a nestačil se divit.
,,Ten den v obchodním centru to tak nevypadalo."
,,Kooki, poslouchej mě..."
,,Ne! Ty mě poslouchej, jako kdy si mi to chtěl..."
Taehyung to už nevydržel poslouchat, povalil Jungkooka na rozložená sedadla, ústa mu zakryl rukou aby nic víc nemohl říct.
Jungkook se snažil vyprostit z jeho sevření ale marně.
,,Kooki prosím poslouchej mě." prosil Jungkooka a do oči se mu hrnuly slzy.
,,Já jsem ti to nechtěl říct, ne teď, vždyť tě znám jen chvilku a nechci kazit to krásné co mezi námi je. A už vůbec se nechci vracet ke své minulosti, protože to bolí, s Jiminem je konec, podvedl mě a já mu nikdy neodpustil. Miluju tebe! Slyšíš? Miluju jen tebe a ne nikoho jiného." Taehyung mu oddělal ruku z úst, rukou mu přejel po tváři, snažil se zadržet slzy a čekal jak bude Jungkook reagovat.
Mlčeli, oba mlčeli a jen se na sebe zpříma dívali, Jungkook ležel povalený na sedačce a Taehyung na něm.
Jungkook se natáhl pro polibek, byl to malý omluvný polibek.
Taehyung mu polibek oplatil, tentokrát to nebyl malý polibek ale začali se vášnivě líbat.

***