FALLEN

2.

Přijeli do opuštěné části města, ulice kterými projížděli vypadali jako ze strašidelného filmu. Do ulic nedopadalo žádné světlo, všude byli stíny, na domech byla rozbitá okna, ve zdech byli díry od střelby, na zemi se povalovali prázdné nábojnice a noviny do kterých se občas opřel vítr a poletovali ulicí.
Yoongi zastavil před jedním z domů, všichni vystoupili z auta kromě Jungkooka, díval se vystrašeně na dům jako by to byla nějaká příšera.
,,Vylez z toho auta." pobýdl ho Taehyung, Jungkook se podíval na chlapce jako by prosil o milost, ale pak vylezl z auta a stál před tím strašidelným domem. Chlapci se rozešli ke dveřím, vystoupali dva schody a Yoongi vytáhl kličky, zastrčil je do klíčové dírky a pootočil jimi, otevřel dveře a vešel dovnitř, za ním šel Jimin s Hoseokem. Jako poslední šel Taehyung který držel Jungkooka za paži aby měl jistotu že ten mladý chlapec neprovede nějakou hloupost, zavřel dveře a šli za Yoongim po schodech nahoru.
Dům vevnitř vypadal o trochu líp než z venčí, bylo to útulně zařízené, nic velkého ale dalo se tam bydlet, dole byla kuchyň a velký obývací pokoj, schody vedly do patra kde se nacházelo několik pokojů. Na to že to byl dům nějakých gangsterů tak měli celkem uklizeno ale v každé místnosti se nacházel černý kufřík se zbraněmi, to nahánělo Jungkookovi mráz po zádech.
Jimin a Hoseok zůstali dole, zdravili se a smáli s nějakým dalším chlapcem co tam byl. Yoongi otevřel dveře a pobýdl dva chlapce aby šli dovnitř, vešli do tmavé místnosti kterou osvětlovala jen jedna malá lampička která byla na stoje s několika hromádkami papíru a různých fotek, za stolem seděl blonďatý kluk, byl to leader který všechno řídil, dával rozkazi a plánoval všechny nebezpečné akce. Yoongi zavřel dveře, sedl si na židli a pobýdl mladého chlapce aby si taky sedl, Taehyung stál vedle nich.
Blonďatý kluk odtrhl zrak od papíru a podíval se na chlapce co přišli za ním, ,,Kdo je to?" zeptal se dvou chlapců a znechuceně se podíval na nejmladšího.
,,Jungkook, omylem se připletl do akce a nemohli jsme ho nechat jít. Mohl by jít na policii a pak by vše bylo v řiti." odpověděl mu Taehyung.
,,Zico a jeho gang? Co všechno ses dozvěděl když si byl jeho vězněm?" zeptal se leader Yoongiho.
,,Dva jeho gangsteři byli zastřeleni při akci mé záchrany. Zico dostane velkou dodávku drog, za pět dní v té stodole, ale teď to budou muset přeorganizovat, takže nevíme skoro nic, jen to, že za pět dní dostane velkou dodávku drog. Něco hodně silného a drahého protože mu na tom hodně záleží." vysvětlil mu Yoongi vše co se dozvěděl.
Leader bouchl pěsti do stolu a začal nadávat ,,To je výborný, nevíme skoro nic a teď máme na krku toho spratka!" uakázal na Jungkooka. Jungkook se chtěl zvednout ze židle ale Taehyung ho zadržel.
,,Víte co bude nejlepší?" pokračoval leader, ,,Když toho kluka zastřelím a budeme mít o problém míň." vzal do ruky nabitou zbraň, namířil ji na Jungkooka a chtěl stisknout spoušť. Jungkookovi se rozšířili zorničky, zrychlil se mu tep a před očima mu proběhl celý jeho život, myslel že to je jeho konec.
,,Ne!" křik Taehyung na leadera, vrhl se na něj a namířil jeho ruku se zbraní jinam, ozval se výstřel a kulka skončila ve zdi, Yoongi jen mlčky přihlížel. Dovnitř se vrhli další kluci se zbraněmi ,,Co se tu děje?" zeptal se nejstarší z nich. Taehyung se odtrhl od blonďatého chlapce a podíval se na ostatní kluky co stáli ve dveřích ,,Nic." odpověděl a utřel si pot z čela. Díval se nemilosrdně na leadera a začal mu nadávat ,,Namjoone ty ses úplně posral, zabít nevinného chlapce. Co ti udělal? Víš, kdyby si přemýšlel tak by mohl být na naší straně, mohl si ho zaučit a mohly jsme mít o jednodo víc. Nám by se každá zkušená ruka hodila, ale tebe to asi nenapadlo!" dýchal zrychleně a celý supěl vzteky.
Namjoon se podíval na mladého, vysrašeného chlapce kterému tekla slza po tváři, posadil se na židli a pronesl ,,Dobře, máš ho na starost ale ať moc nepřekáží." ukázal na dveře aby všichni odešli a vrátil se zpátky ke svým papírům na stole.
,,Yoongi ty zůstaň, musíme naplánovat akci." dodal a Yoongi se vrátil zpátky a usadil se opět na židli.
,,Pojď sem." řekl Taehyung a zatáhl Jungkooka do místnosti kde byly dvě postele, u každé z nich stál malý noční stolek, v místnosti bylo také jedno velké okno a velká skříň se zrcadlem.
,,To je můj pokoj a teď i tvůj, budeš tu bydlet se mnou. Ve skříni je nějaké oblečení, kdyžtak by jsem řekl Jinovi a on by ti koupil něco nového."
Jungkook stál uprostřed pokoje, prohlížel si ho a naslouchal Taehyunga který mu vše popsal.
,,Umíš mluvit?" zeptal se s lehkým úsměvem na tváři Jungkooka. Jungkook se na něj nechápavě podíval a tiše promluvil ,,N-nevím co mám říct, nevím co teď bude..." sedl si na postel.
Taehyung si přisedl k němu, oba se dívali do zeme ,,Ty se bojíš?" zeptal se a Jungkook lehce přikývl.
,,Ničeho se neboj, já tě nemůžu pustit, to snad chápeš. Ale mužů ti ukázat že nemusíš žít ve strachu, za pár dní ti to tu bude připadat normální, seznámíš se s ostatními a vše bude v pohodě." konejšil ho Taehyung. Jejich pohledy se střetli, Taehyung mu setřel stékající slzu na jeho obličeji, zadíval se na ty jeho růžovoučké rtíky a zkousl si vlastní ret. Do místnosti vešel Jin, Taehyung ryrchle odvrátil zrak na Jina který se vyptával na jídlo.
,,Namá mladý pán hlad?" zeptal se a usmál na Jungkooka. Zavrtěl hlavou aby Jinovi naznačil že nic k jídlu nechce.
,,A ty Tae?"
,,Děkuju Jine ale já nic nechci, kdyžtak si pak něco vezmu." usmál se na nejstaršího člena.
Jin kývl hlavou a zase odešel.
,,Vyspi se, ať si vše srovnáš v hlavě." pokynul Jungkookovi který jen přikývl a rozestlal mu postel, Jungkook si lehl a Taehyung ho přikryl, sedl si na vedlejší postel a sledoval ho jak usíná.
,,Tae, budeš tu se mnou?" zeptal se mladý chlapec, co ležel v posteli jako malé roztomilé koťátko, toho staršího který seděl na protější posteli.
Taehyung zvedl k němu oči a příjemným hlasem ho ujitil že u něho zůstane.
Během chvilky Jungkook usnul jako malé dítě, Taehyung ho sledoval, usmíval se a hlavou se mu honilo spousta zvláštních myšlenek.

***