4. kapitola

541 37 0
                                    

,,Tak se běž posadit Kájo," řekla mu naše třídní učitelka a šla si sednout za svůj stůl. Kája si sedl do předposlední lavice u dveří ke klukovi, který patří k té partě, která se všem posmívá. Od doby, co tam s Karlem nejsme, se hrozně změnili. Už to nejsou lidé, kteří se se všemi znali a povídali si s nimi. Ne. Teď je z nich parta, která se všem jen posmívá a pohrdají ostatním. Začali si říkat Dreamteam. Zase jsem si lehla na lavici a jedním okem sledovala Karla. Najednou jsem z jejich lavice slyšela šepot.

,,Chodí sem do třídy ještě Lily?" zeptal se kluka Karel. Jmenuje se Jakub.

,,Jo, támhle je," zašeptal Kuba a ukázal na mě tak, aby si toho učitelka nevšimla. Já jsem taktak stihla před Karlem uhnout pohledem. Cítila jsem na sobě jeho pohled. Byl to takový mrazivý pocit. Po chvilce prohlížení mé osoby se zase odvrátil.

,,To nemůže být ona. To že je Lily? Ta krásná, usměvavá holka?"

,,Jo, je to Lily. Co jsi odešel, tak se strašně změnila. A navíc jsi jí ublížil," zašeptal skoro neslyšně Jakub.

,,Co se jí stalo?"

,,To ať ti řekne sama." Skončil Kuba konverzaci o mně a dál se bavili o jiných věcech, které jsem už neslyšela. Zbytek dne se na mě Karel pořád díval a nejspíš hledal vhodnou příležitost jít za mnou. Ke konci školy už nás dělil jen oběd a poslední odpolední hodina. Zeměpis. Já na obědy nechodím. Místo toho zůstávám ve třídě a tam vždy obědvám. Tedy pokud máme odpolední hodinu. Jinak chodím rovnou domů. Dneska jsem si tak ve své lavici dojídala svůj toust namazaný nutelou a u toho si chystala sešit do zeměpisu, když se najednou otevřely dveře. Dovnitř vklouzla vysoká postava a rychle za sebou zavřela. Šedá mikina a modré džíny. Otočil se a šel ke mně. Podívala jsem se mu do tváře. Kruci. Karel.

Sordine /w KovyKde žijí příběhy. Začni objevovat