Kdo jsem?

Ráno po svatbě

Ellia nemohla celou noc usnout. Stále brečela, jelikož ji její minulst dostihla. Nejnže ve stejném paláci jsou král Freon a jeho děti, kteří kvůli ní přišli o milovanou dceru a sestru Lianu a ještě k tomu James na kterého byla při minulém setkání hodně ošklivá.

Asi kolem šesté hodiny ráno se již venku začalo rozednívat. Unaveně vstala z postele, přehodila přes noční košili lehký plášť a spěchala do kuchyně na snídani.

V kuchyn ještě skoro nikdo nebyl, jenom pár rozespalých kuchtíků, kteří chystali snídani pro krále, králivnu a jejich hosty. Ellia si vzala pečivo, které bylo nachystáno pro služebnictbo a začala jíst. V tom si uvědomila, že neví, který pokoj patří její paní.
,,Nevíte, kde má pokoj králivna Pearl?" zeptala se kuchtíků.
,,My ne, ale Kerah ti to ukáže, až se vzbudí," odpověděl jí jeden unavený kuchtík.

Po snídani se šla Ellia převléci do svého stejnokroje a vlasy opět skryla pod bílý čepec. Když opouštěla svůj pokoj, potkala se na chodbě s Kerah, která se právě chystala na snídani.
,,Ahoj, ukázala by jsi mi prosím pokoj králivny?" zeptala se Ell.
,,Jo, jasně. Ty tam chceš jít v tomhle oblečení?" zeptala se Kerah s posměchem.
,,Proč ne?"
,,Kdyby tě takhle někdo viděl, musel by se smát. Pojď, dám ti nějaké své šaty," nabýdla se Kerah a obě dívky vešly do jejího pokoje.
Byl na chlup stejný, jako ten Elliin. Kerah přistoupila ke své skříni a začala vytahovat různé šaty.
,,Á, tyhle by ti mohly padnout," ukázala na oranžové šaty.

Ihned s nimi přistozpila k Ellii a podala jí je.
,,Zkus si je."
,,Teď a tady?" tázala se Ell.
,,No jistě. Nestyď se."
Ellia si v rychlosti sundala hnědý stejnokroj a oblékla si Kerahiny šaty.
,,Vidíš, jak ti sluší."
,,Nejsou moc nóbl?" tázala se Ellia.
,,Ale kdepak. Podobné tu nosíme všechny, ale mohla by sis sundat ten příšerný čepec," radila Kerah.
Elli nejistě stáhla bílý čepec a zpod něj se vyhrnuly její krásné, dlouhé, světlé vlasy.
,,Moc ti to sluší. Ty šaty si můžeš nechat. Mně jsou již stejně malé."
,,Opravdu? Tak to moc děkuju," poděkovala Elli.
,,Pojď, teď tě zavedu za tvou paní," pobýdla ji Kerah a obě dívky opustily pokoj.

Procházely různými chodbami a Ellia měla pocit, že he již někdy viděla. Došlo jí to, až se dostaly do síně, která spojovala čtyři chodby a uprostřed stála triskající fontána. Vždyť tady se potkala s Kerah v den jejího a Pearlina příjezdu. Obě dívky pokračovaly v cestě až k místnosti, která stála poblíž. Její dvře byly krásně vyřezány a zdobeny zlatem. Kerah jemně zaklepala a ze dveří se ozvalo dále královny Pearl. Dívka zatlačila za kliku a společně s Ell vešly dovnitř.
,,Královno, přejete si něco?” zeptala se Ell.
,,Zůstaň tu. Ta druhá může jít,” odpověděla chladně Pearl.
Kerah uposlechla a opustila pokoj.
,,Stalo se něco?” zeptala se nejistě Ell.
Pearl jí neodpověděla, zato vstala ze židle a upřeně se s ubrečenýma očima podívala na Elli.
,,Co se stalo?” zlekla se služebná, když zahlédla na těle své paní modřiny.
,,On mě znásilnil!” rozbrečela se Pearl.
Ellia k ní přistoupila, obejmula ji a pokoušela se utišit.
,,To bude dobré. Rány se zahojí a Vy si brzy zvyknete.”
,,Ne, nezvyknu,” rozbrečela se ještě více Pearl.
,,Všechny jsme si zvykly.”
,,Uteču odtud. Můžeš jít se mnou,” navrhovala královna.
,,To není dobrý nápad. Domů se vrátit nemůžete a Váš manžel by Vás stejně nechal hledat a poté by udělal něco horšího, než je znásilnění. Tak se tím netrapte. Utřete si slzy a pojďte na snídani. Váš otec tam již jistě čeká. Pearl si utřela slzy a odešla do jídelny.

Ahoj, tak po trochu delší době nový díl. Měl vyjít již před několika dny, ale polovina kapitoly se mi nevím jak vymazala, ačkoliv byla uložená a v historii revizí také nic nebyla, tak mi trochu trvalo, než jsem se znovu pustila do napsání toho stejného. Moc bych Vám chtěla poděkovat, jelikož tahle kniha se s velkým náskokem stala mou nejčtenější a také s největším votes. Moc díky a ještě k tomu se vylepšilo nejlepší umístění v historických románech. Moc vám všem děkuji. 😊😍