Real Face (Sterek FF) ✔

30. Pošetilost

"Co tady chceš?" zeptá se Stiles. Celé tělo má stále ochromeno a všechno v něm čeká až dotyčný zasadí první ránu. Má pocit, jako by se blížil jeho konec. Jako by ten dotyčný přišel dokončit konečně to, co Whittemore začal. Tohle nedopadne dobře.

"Mlč a posuň nohy! Potřebuju si o něčem promluvit!" řekne osoba a Stiles, aniž by si to uvědomil, ho poslechne. Ovšem své nohy neodtáhne, ale rovnou se posadí. Připadá si divně. O čem by chtěl zrovna on se Stilesem mluvit? A proč má tak laslavý výraz a v očích se mu zračí zděšení. Buď je tohle hraný, aby mu Stiles uvěřil, nebo to myslí doopravdy. První varianta je sice pravděpodobnější, ale nějaká Stilesova část věří i té druhé.

"Hele, nevím, co maj Jackson a jeho otec za lubem, ale nelíbí se mi to!" řekne Theo a posadí se vedle Stilese, který na něj s otevřenou pusou hledí. "Já tě chtěl jen poškádlit. Chtěl jsem tě nějak vystrašit nebo prostě...nevím. Jak to kluci dělaj. Naházet po tobě jídlo, popsat ti postel, ale zkrátka Jackson a jeho táta maj jiný plány," pokračuje Theo a Stiles tak poprvé slyší jeho upřímný hlas. Buď je Theo doopravdy dobrý herec, a nebo opravdu nic neví.

"Po tom, co Jackson v jídelně oznámil, že tě znásilnili...připadal jsem si jak hlupák. Už chápu, proč ses tak choval a upřímně..Omlouvám se ti!" Stiles jen překvapeně civí a oči má vykulené tak, div mu nevypadnou z důlků. Theo Raeken se mu opravdu omluvil? Tohle je jen nejspíš sen. Nic víc. "A pak jsem si spojil jedna a jedna a došlo mi, že v tom znásilnění bude mít Jackson prsty, jelikož o něčem pořád mluvil. Že se tady potkal se starým známým, a že s nim nemá vyřízený účty. Došlo mi, že mluvil o tobě. A potom přijel jeho otec. Byls v pohodě do tý doby, než promluvil. Usuzuju tedy, že si z tý noci pamatuješ jeho otce. Ale Jackson u toho byl určitě taky. Věř mi, já v tom jet nechci! Jsem ještě moc mladej na to, abych šel sedět. Takže mě se bát nemusíš, ale dávej si velkýho bacha na ty dva!" řekne a začne vstávat. Stiles stále sedí a všechno se v něm vaří. Jackson u toho byl taky. Byl jedním z nich. I on ho pošpinil. On ho taky znásilnil. Bože, kam se to Stiles dostal? Psychopatický otec a synáček na táboře.

"Počkej!" vysloví Stiles tak autoritativně, až sám sebe překvapí. Všechno v něm vře a on je dočista zmatený. Neví, jestli Theovi může věřit. Může být jen loutkou v téhle jejich hře. Nikdy by si nepomyslel, že se tímhle bude muset znova zaobírat. Konečně, když se dopracoval k takovým pokrokům, že lidem začal věřit, začal se jich dotýkat a byl schopný se pomilovat s Derekem, se přenesl přes tu strašnou ránu, jež mu osud uštědřil. Ovšem v tu nejméně vhodnou chvíli se tu objeví muž s jeho minulostí na rukou. Měl tušit už od začátku, že když se cítí tak dobře, něco se podělá. Vždycky tomu tak bylo a vždycky tomu tak i bude. "Jak ti můžu po tomhle všem věřit?" Odhodlanost a tvrdost v jeho hlase je naprosto odzbrojující a dokonce i Theo se pozastavuje nad tím, jak potetovaný reaguje. Ovšem ani Theo neví, že se ve Stilesovi odehrává potopa emocí. A nade všemi vyhrává jen jedna emoce. Strach, který cítí už od příjezdu toho zatraceného bastarda.

"Nevím, jak bych ti mohl dokázat, že mluvím pravdu. Ale slibuju ti, že mě nejde o to z tebe udělat chodící trosku. Už jen to, že ti udělali něco tak...odpornýho, je pro mě strašný. Jackson byl pro mě něco jako bratr. A svým způsobem ho mám rád dál, ale tohle si nezaslouží nikdo. Nikdo si nezaslouží, aby ho takhle zostudili." Theova upřímnost Stilese uchvacuje. Ovšem je dost chytrý na to, aby to zrnka důvěry v jeho těle nezaselo hluboko. Theo se k němu nechoval už od začátku přátelsky. A nevidí důvod, proč by měl najednou změnit názor.

"Vypadni odsud ty parchante!" zařve zničehonic Liam, který se prudce postaví. Svým hlasem vzbudí i Coru, která instinktivně vyskočí na nohy a zmatene těká po pokoji. "Co tady chceš? Přišel sis pro něj? Tak to jen přes moji mrtvolu!" pokračuje Liam tvrdým hlasem pohaněný vztekem. Stiles si všímá, jak Theo zařazuje zpátečku a pomalu pozadu couvá ke dveřím.