Real Face (Sterek FF) ✔

31. Pravá tvář

Slyší kroky, jak se přibližují k jeho schovce. Je v háji. Totálně v háji. A teď dokončí to, co před dvěma rokama začali. Dnes v noci Stiles přijde o život. Ovšem zničehonic se v něm zvedne hladina něčeho, čemu se říká sebezachování. Celý tělem mu projede naprosto nová vlna energie a on ví, co musí udělat. Musí proběhnout lesem až k chatě a tam začít křičet přes celé kolo, aby alespoň někoho vzbudil. Kroky jsou čím dál blíž a on usuzuje, žed teď je správný čas se dát na útěk.

Rozeběhne se takovou rychlostí, jaké doposud nikdy nedosáhl. Běží tak rychle, že má pocit, jako by ho popoháněly trisky. Za sebou slyší lámání větví, jak ho jeden z těch stvůrných parchantů následuje také rychle. Nemůže teď myslet na nic jiného, než jen na to, že musí přežít. Musí probudit někoho, kdo mu pomůže zachránit jak sebe, tak i Thea, který je v bezvědomí. Svou mysl soustředí jen nohy, které ho velkými skoky během běhu unáší blíž k chatě, která je teď záchranným bodem.

Ovšem běh a praskání větví za ním je stále blíž a blíž. Ani to, že běží jako o závod, nestačí. Cítí, že za chvíli přijde jeho konec. Že ho ten, co je za ním, srazí na zem a uštědří mu pěkných par ran. Najednou ale vidí východ z lesa a své nohy zaměstná ještě víc. A v tu chvíli ho něco silně uhodí do hlavy, že se Stiles s bolestným vykřiknutím sveze na zem. Okamžitě si sahá na místo, kam ta věc Stilese uhodila. Podívá se na ruku, která je teď mokrá od lepkavé tekutiny. Krev. Stilesovi z hlavy teče krev. Začíná se mu silně motat hlava a on najednou uslyší, jak se za ním někdo těsně zastavil.

Celé tělo má jako v jednom ohni. Jak ze strachu, tak z běhu. Teď už je s ním stoprocentně amen. Teď zemře. Whittemoreovi ho zabijí. Proč? Co sakra jeho otec provedl? Ovšem vina jeho otce to rozhodně není. Byla to potetovaného vina. Neměl tenkrát chodit tou neosvětlenou uličkou. Tím odporným černým parkem, který mu navždy změnil myšlení.

Před sebou spatří mladou tvář svého spolutáborníka. Jackson. Ten odporný, slizký had. Ten hajzl, co se mu smál už od začátku, si teď sedí na bobku před ním a usmívá se od ucha k uchu. Stiles se z posledních sil nadzvedne a plivne mu do obličeje pořádný potůček slin.

"Udělej, co musíš ty parchante! Jen věř, že až zemřu, ty už klidně spát nebudeš!" řekne potetovaný, ve kterém se zvedla hladina vzteku, která na krátký čas odtlačuje strach do pozadí.

Jackson si z tváře setře Stilesův plivanec a tváří se naprosto znechuceně. Jackson, rudý ve tváři, se postaví a přejde ke Stilesovi z boku. Kopne mu do zad tak, že Stiles má obličej zabořený v hlíně. Přichází druhá rána. Nejbolestivější ze všech ran, které kdy dostal. Jackson mu dupl všechnou silou, kterou měl v noze, do zad a Stiles ucítil, jak mu vybuchla páteř. Od kostrče až k hlavě cítí prudkou bolest. Je to nesnesitelné a Stiles se nemůže ani postavit. Jemně natočí hlavu na stranu a z jeho očí stečou slzy bolesti. Ať dostal jakýkoliv kopanec tenkrát, tohle zvítězilo na plné čáře. Stiles má porušenou páteř. Ten nejschopnější držák těla. Jackson se postaral o to, že jestli tohle přežije, už nikdy se nebude moct postavit.

"Tak co? Líbí se ti to, ty svině?" zeptá se Jackson a opět přejde ke Stilesově hlavě. Potetovaný je tak vysílený, že nemůže nic. Celým tělem se mu rozvířil oheň bolesti a ochromuje všechno. Naprosto všechno na povrchu i uvnitř. "Dáme si přídavek?" zeptá se posměšně Jackson a než se Stiles stačí vzpamatovat, Jackson ho silně kopne do obličeje. Stiles nedobrovolně zakloní hlavu tak, že si dodnes nebyl jistý, že je něco takového možné.

Okamžitě cítí, jak mu z nosu, který necítí, stéká krev do pootevřené pusy. Cítí opět tu železitou pachuť krve. Jako tenkrát. Před sebou vidí svou vzpomínku. Ty sny, které ho celé dva roky sužovaly. Jak do něj kopou. Jak do něj mlátí. Všechno se to děje znovu. Všechno je to zpátky.