Ostrov Kerguelen

5.

"Co jsi zač?" Jungkookovi při tom naskočila husí kůže. Chlapec měl tak hluboký hlas jako byla sama noc. Vyděšeně na něj pohlédl.

"J-já-" Nebyl schopný cokoliv vyslovit.

"Odpověz!" zavrčel netrpělivě V a v očích se mu leskla zlost. Jungkook pevně sevřel víčka k sobě a donutil se promluvit.

"P-poslali mě doručit balíček na Mata Nui ale po cestě mě zastihla bouře....." mluvil rychle a po tvářích mu tekli slzy: "D-dávno bych odletěl ale....zl-zlomil jsem si křídlo" vzlykl: "Pr-prosím nezabíjej mě...." poslední slova z něho vyšla skoro šeptem.

Když domluvil, chvíli bylo ticho ale on se i přesto nedokázal přinutit otevřít oči. Cítil že na něm chlapec pořád klečí ale drápy které měl vražené v ramenou se začali pomalu vysouvat.

Jungkook bolestivě sykl a donutil se pootevřít oči. Chlapec na něj hleděl s nic neříkajícím výrazem a pak svůj pohled stočil na své ruce pokryté krví. Až pak se v něm objevil skoro nepatrný náznak nějakých emocí a na malou chvilku se v jeho očích objevila lítost.

"Prosím...." šeptl znovu a V se na něj s trhnutím zadíval. Jungkooka v tu chvíli napadlo, že vypadá zmateně a i když z něj šla hrůza tak právě teď nevěděl co by měl udělat. Vypadal že s tímhle neměl žádné zkušenosti což Jungkookovi přišlo divné. Jak by někdo kdo je požovaný za zabijáka, za válečníka který vyhrál mnoho bitev i tu největší mezi padlými a anděli, někdo jehož jméno či snad jméno ostrova na kterém sídlí se lidé bojí vyslovit, mohl nevědět co udělat s tím kdo vstoupil na jeho území?

Jungkook byl ponořený do víru myšlenek ze kterých ho vythl prudký pohyb jak z něj temná bytost vstala až ji černá křídla zašustila.

"Měl bys co nejdříve odejít, tohle není místo pro takové jako jsi ty" řekl tvrdě a aniž by počkal na jeho odpověď, roztáhl svá velká černá křídla, vznesl se do vzduchu a ve vteřině byl pryč.

Jungkook se za ním ještě dlouho díval a snažil se pochopit, co se to právě stalo. Proč ho nezabil když k tomu měl příležitost? A je to opravdu V kdo obývá ostrov Kerguelen?

Jungkook se pomalým krokem vydal zpět ke svému úkrytu. Byl unavený, špinavý, hladový, zmatený a hlavně zraněný. Ramena mu stále krvácela a v křídlech mu nepříjemně brnělo.Tak moc si přál, aby se nic z toho nestalo, aby žádná bouře nikdy nebyla a on v pořádku doletěl na určený ostrov. Jenže jak to tak vypadlo tak z Kerguelenu se jen tak nedostane. To dřív zahyne hlady a nebo se V rozhodne, že by přeci jen bylo lepší ho zabít.

Konečně se dobelhal až ke svému úkrytu a téměř se zhroutil na zem. Opřel se zády o studenou stěnu a úlevně si vydechl. Chvíli tak zůstal sedět ve zkroucené poloze, než se rozhodl prozkoumat svoje rány a zjistit jak na tom je. Opatrně si přetáhl triko přes hlavu a křídla a bolestně u toho zasténal. Triko pak odhodil kamsi do rohu jeskyně, protože stejně bylo špinavé jak od rozmačkaných jahod, tak od jeho krve a bylo téměř nepoužitelné.

Pohled pak stočil na svoje ramena, kde se na každé straně nacházelo pět krvácejících ran. Při tom pohledu se mu udělalo zle. Nikdy neměl moc rád pohled na krev a teď ji měl před sebou tolik, že mu to vystačí na celý život. A ještě ke všemu byla jeho vlastní.

S tichým zakňučením pohled odvrátil a rozhlédl se po jeskyni jestli neuvidí něco, čím by si rány mohl ošetřit ale jeskyně byla prázdná a tričko které odhodil se mu nechtělo použít, protože nechtěl chytit nějakou infekci. 'Vážně tu teď přemýšlím o infekci? Tam venku je někdo, kdo mě může kdykoliv přijít zabit! Prober se Jungkooku!'

"Sakra" zaklel a opřel si hlavu o stěnu. Uvědomoval si, že v situaci ve které se právě nachází, je naprosto bezmocný. V břiše mu začalo škrundat a žaludek se dožadoval nějakého jídla. Byli to už dva dny co Jungkook naposledy něco snědl.

"Tiše, připrav se, že ještě tak pár dní budeš bez jídla...možná ani to ne" promluval ke svému žaludku a pokusil se najít vhodnou polohu na spaní. Po chvilce převalování a klení si nakonec lehl na bok a snažil se ignorovat bolest v rameni, na kterém si ležel. Smutně se zadíval ven na oblohu plnou hvězd a přísahal si, že jestli se někdy dostane živý a zdravý domů, tak už se už se ze svého ostrova ani nehne.

Dlouho mu trvalo než usnul ale když se mu to podařilo, dostalo se mu jen samých děsivých snů o temném anděli, který pobývá na ostrově Kerguelen připraven zbavit se kohokoliv kdo na něj vstoupí.

🦋🦋🦋

Chudáček Ggukie~ °3°

Komentáře i hvězdičky potěší 😇💖