Ostrov Kerguelen

11.

Opustit jeskyni bylo pro něj něco naprosto úžasného. Ostré světlo mu sice na chvíli znemožnilo vidění, ale rychle si přivykl. Čerstvý vzduch ho přímo hladil po kůži a ta krása, která se rozprostírala kolem něj byla jako oáza klidu pro jeho duši.
Taehyung pomalu slétl na zem a postavil ho na nohy.

"Ukaž to křídlo, podívám se na něj" řekl a Jungkook mu nastavil obvázané křídlo. Taehyung z něj sundal obvaz a pomalu ho začal roztahovat a následně prohmatávat z čehož byl Jungkook trochu nesvůj. Pokaždé když se Taehyungovy ruce dotkly jeho křídel, jím projelo zvláštní mrazení.

"Vypadá to dobře. Chceš už zkusit létat?" zeptal se ho a Jungkook se musel hodně snažit, aby se dokázal soustředit: "Já nevím už můžu?" pohlédl na něj.

"Myslím že jo, ale bude to bolet. Dlouho jsi nelétal a máš ztuhlé svaly. Pro začátek zkus jen jestli se udržíš nad zemí" Jungkook kývl na souhlas a roztáhl obě křídla. V tom zlomeném mu trochu zakřupalo, což ho vyděsilo ale Taehyung ho uklidnil, že je to normální. Začal tedy křídly pohybovat a za chvíli už se vznášel asi metr nad zemí. Taehyung měl pravdu, bolelo to. Ale ten pocit že znovu létá, byl tak úžasný, že si ani nevšiml, že nevědomky stoupá výš. To si ale brzy uvědomil, když mu tělem projela ostrá bolest a znemožnila mu pohnout křídly a letět dál. Začal padat.

Vyděšeně vykřikl a pevně sevřel víčka k sobě v očekávání bolesti. Náraz na tvrdou zem ale nepřišel. Místo toho se ocitl v měkkém hřejivém náručí.

"Varoval jsem tě. Zkusím to znovu" ozval se Taehyungův hlas a jeho teplý dech Jungkooka polechtal na tváři. Opatrně otevřel oči a zjistil, že se nachází až nebezpečně blízko jeho obličeje. Stačilo by jen kousek pohnout hlavou a jejich nosy by se jisto jistě dotkly. Jungkook nervózně polkl a i když cítil, jak se mu do tváří hrne krev, začal očima bloudit po jeho obličeji. Konečně měl totiž po dlouhé době možnost si jeho tvář znovu prohlédnout.

Byl dokonalý. Bezchybná pleť, která už na první pohled vypadala jemně, plné rty které dozajista ještě nikdo nepolíbil, rovný nos s pihou na jeho konci a ty nejhezčí oči. Jungkook nikdy v životě neviděl takovou barvu a znovu ho uchvátila stejným způsobem, jako když ji spatřil poprvé. Byla to světlá modrá s lehce perleťovým odstínem a připomínala mu mořskou hladinu. Dočista se v nich ztrácel.

Jediné co tu nádheru ale ničilo, byly drobné škrábance a tmavé šmouhy které zdobily většinu jeho obličeje a lehce propadlé tváře. Když ale všechno tohle pominul, tak mu Taehyung připadal, jako to nejhezčí stvoření které kdy spatřil.

"Nezírej na mě" ze snění ho vytrhl Taehyungův hlas a lehce zamračený výraz.

"Jo, já....p-promiň" zamumlal omluvně Jungkook a rychle sklopil hlavu dolů. Taehyung ho snesl na zem a jakmile se jeho nohy dotkly písku, rychle od něj odstoupil.

"Zkus to znovu, ale tentokrát se ovládej" řekl mu s kamenným výrazem a Jungkook kývl. Nevěděl, co ho to popadlo a určitě se to nesmí stát znovu. S nadechnutím a připravený držet se při zemi, se Jungkook opět vznesl do vzduchu.

Takhle to pokračovalo asi hodinu. Jungkook vždy vzlétl, kousek popoletěl a pak ho chytli křeče a musel přistát. Naštěstí už ho ale Taehyung nemusel zachraňovat, jelikož vždy dopadl do měkkého písku.

"Pro dnešek už to stačí, měl by sis odpočinout" řekl Taehyung a pokynul mu, aby se ho opět chytl a on ho mohl dopravit do jeskyně. Jungkook sice chvilku váhal, protože viděl, že je to Taehyungovi nepříjemné když se ho dotýká, ale nějak se tam dostat musel a venku spát nehodlal. Stejně jako předtím se ho tedy chytl kolem pasu a on ho bez problémů přenesl do jeskyně.

😜😜😜

Update

Právě se mi zdálo o NAHATÝCH BTS!!!!! 😂😂😂😏 nejdřív oblečený dělali house tour a pak nahatý běželi po schodech a....🤤🤤🤤 jo, bylo vidět všechno 😆 nejlíp ale Namjoon a Yoongi s jeho bledýma šunkama 😜😏🤤🥵 konečně nějaký pořádný sen 😆

Komentáře i hvězdičky potěší 😜