1.kapitola

376 12 1
                                    

,,Kate! Tak pohni! Už jsme tam dávno měli bejt!" Zařval na mě John když jsem se malovala- jo málem bych zapoměla- měli jsme totiž jít na školní ples. John byl jako vždy nervózní.

*na školním plese...*
,,Tak se prosím vás utišíme! -Chtěl bych Vás přivítat na třetím ročníku tohoto školního plesu, doufám, že se vám to bude líbit!" řekl pan ředitel, a poté jen dodal: ,,hudbo hrajte!"

Tančily jsme spolu s Johnem- mohlo to trvat asi tak deset minut a najednou... BUM! Dveře se rozleťely a do sálu přišly roboti v saku a někteří jen tak, ale nejdivnějsí bylo že měli v sobě mozky (v břiše...). Všichni začaly křičet- jen já sama jsem jako jediná strnula... . Jeden robot na mě natahoval svou kovovou ruku. Ale najednou se nějak porouchal a někdo - nebo něco mi podávalo ruku. Jelikož byla noc a měsíc byl zrovna nejspíš za mraky tak jsem tomu dotyčnému neviděla do obličeje.

Slzy pro KateKde žijí příběhy. Začni objevovat