*ve snu*
,,Kate, já tě pořád miluju! Prosím vrať se ke mě! Jen já ti mohu všechno dát!...
KATE, KATE, Kate...........*
*po probuzení*
,,Kate, Kate - probuď se...!" Říkal mi Raph neustále do kola a šprtal do mne do té doby, než jsem se probudila. ,,Emmm, no? Raphe? C-co,se děje?" Ptala jsem se Rapha, a přitom si protírala oči. Konečně jsem se vzpamatovala a... vzpoměla jsem si na ten sen. ,,Raphe? Mě, mě se zdálo o Johnovy, jak- jak mi říká že mě neustále miluje- ale já už tomu nevěřím." Svěřila jsem se Raphovy. Pak jsem si vzpoměla, že musím jít do školy, neboť nám zkončilo ředitelské volno. ,,Raphe! Já musím do školy! - počkat, ale já nemám věci- ...prosím tě, kolik je hodin?" Zeptala jsem se Rapha. ,,Em, je devět hodin a deset minut." Odpoveděl mi Raph. ,,Cože?! Ale né- já už mám být dávno ve škole!- sorry Raphe, ale musím běžet- možná se tu stavím ještě dneska! Pá." Rychle jsem vyběhla z Raphova pokoje a běžela k turniketům. Kluci zrovna snídaly a tak jsem je minula.
*Ve škole...*
*ŤUK ŤUK* Zaklepala jsem na dveře třídy, do které chodím. ,,Ano, dále!" Řekl pan profesor. Já pomalu otevřela dveře, a vkročila jsem dovnitř. ,,Á, slečna Stringwoodová... jak milé že JSE PŘIŠLA! Jaktože tak pozdě? Není to poprvé co se tohle stalo- a neříkejte mi už že jste zaspala." Dořekl pan profesor a já neměla výmluvu na to, že jsem byla s mutanskými želvami které mluví a umí staré Japonské umění NINJICU. Byla jsem zticha. ,,No, slečno Kate, já čekám..." Zhluboka jsem se nadechla a řekla; ,,Promiňte pane, může za to můj přitel John, to on mě..." najednou se ozval můj spolužák ,,Ale Kate, nerozešel se s tebou?? Hahah! Jo vlastně rozešel! Hahahahaah!" Začala se smát celá třída a já se cítila tak trapně, že to svět neviděl.
ČTEŠ
Slzy pro Kate
FanfictionJednoho dne byl třetí ročník našeho školního plesu...když najednou... BUM a dveře se rozleťely... byly to nějací vetřelci. Pak se to všechno nějak zvrtlo a nás někdo zachránil.
