Až jsem se probrala, tak jsem se tomu nemohla věřit- že mou rodinu, zabil můj bejvalý.
Za tři dny se konal pohřeb mých rodičů. Raphael tam byl celý zahalený v černém plášti. Pohřeb trval necelou hodinu. Pak jsme se všichni rozešly a šly jsme k sobě domů. (Všichni jely autem- jelikož my auto neměly museli jsme jít domů pěšky.)
*doma* - (pohled Rapha)
,,Ach, bože! To snad není pravda!" Zakřičeal Kate, když vcházela do bytu. Znovu se rozbrečela. Ale já jí objal a dal jí pusu na čelo, abych jí aspoň trochu uklidnil.
Už se chýlil veřer a Kate šla brzy spát aby se uklidnila. Já chvíli po ní následoval. Lehly jsme si a Kate se ke mě přitiskla.
Ráno, když jsem vstával, šel jsem udělat kávu a... no prostě snídani.
*pohled Kate*
mmmm.... ta vůně kávy mě ůplně probudila- prostě jsem milovník kávy.
,,No ahoj, ty ospalče" řekl Raph když jsem vylízala ze dveří ložnice. ,,je deset hodin- to není u tebe zvykem..."
Pousmála jsem se a sedla si ke kulatému stolu a čekala jsem na to co se bude dít. Raph měl nezvykle ruce za zády (tedy krunýřem) a zpoza něj vytáhl snídani- palačinky s tou kávou.
Byla jsem překvapená a s radostí jsem se zakousla do těch palačinek a zapila je kávou. ,,Hmmm- dobré." Řekla jsem. ,,Dobrý je za tři." Odpověděl Raphael. ,,No jo." ,,Jo a chtěl jsem se zeptat- jak je ti po tom včerejšku?" Zeptal se. ,,Uh, ani mi to nepřipomínej prosím." Odpověděla jsem Raphovy. ,,Jo sorry..."
Po snídani jsme se rozhodly že se půjdem projít- ale né do parku a tak dále, nýbrž na střechy NEW YORKU.
* promiňte za dlouhou dobu když jsem nepsala- neměla jsem nápady. Doufám že se vám to líbilo- nyní píšu už další kapitolu - tak čau! :D
ČTEŠ
Slzy pro Kate
FanfictionJednoho dne byl třetí ročník našeho školního plesu...když najednou... BUM a dveře se rozleťely... byly to nějací vetřelci. Pak se to všechno nějak zvrtlo a nás někdo zachránil.
