Kasta 1+ (Selekce FF) ✔

KAPITOLA 16

Po halloweenské párty jsem opět cítila ten pocit, že bych se měla vrátit k tomu, co jsem již začala, a to bylo mé účinkování v 1+. Vím, že jsem poslední dobou zanedbávala práci v terénu, ale po posledním rozhovoru s Maxonem jsem měla neskutečně moc velkou potřebu vložit svou energii do něčeho smysluplného.

Navíc mi vždy docházelo, že to, co dělám pomůže nejen obyvatelům Illey, ale i mě a Maxonovi. Ještě v pozdních hodinách jsem se tedy vydala palácem až do našeho hnízda zavrtaného hluboko v té překrásné kleci. Fancy tam nebyla, ach jo.

Alespoň jsem pozdravila kolegy a zamířila si to do naší kanceláře. Fancy měla na svém počítači stránku se svatebními šaty. No jo vlastně! Vždyť se bude zanedlouho vdávat. Strašně moc jí to přeju, s Jamesem je moc šťastná. Doufám, že takhle budu také šťastná... s Maxonem.

Abych neztrácela čas, vydala jsem se do posilovny, abych si alespoň trochu připomněla svojí, sílu, kterou jsem ještě donedávna neznala. Nikdo tam naštěstí nebyl, tak jsem mohla mít klid jen pro sebe. Dala jsem si do uší sluchátka a začala.

Bylo znát, že jsem pár dní nedodržovala správný režim, ale to mi bylo jedno, prostě jsem potřebovala pauzu, nic víc. Po dlouhém tréninku jsem ještě dala sprchu a zamířila do studia.

Mohla jsem tam chodit, kdy se mi zachtělo, stěny byly zvukotěsné, takže můj zpěv nebo divoký tanec nikdo neslyšel. Bylo neuvěřitelné, jak moc mě zpívání uklidňovalo. Asi po šesti písničkách za mnou přiběhla Fancy.

„Americo, máme velký problém," řekla neklidným tónem hlasu.

„Jaký?" podivila jsem se. Asi jsem si naivně myslela, že po tom dokonalém večeru se už nic nemůže pokazit.

„Pojď, cestou ti to vysvětlím." Mlčky jsem vyrazila za ní.

„Carter Woodwork a Marlee," vyhrkla.

„Cože?" vyjekla jsem až moc nahlas. Ty dvě jména jsem si asi stokrát zpracovala v hlavě, než mi došlo, co se to vlastně stalo.

„Někdo je načapal, jak se svlékají v šatníku," dodala roztřeseným hlasem Fancy.

„To znamená smrt?" vykoktala jsem. Na znamení jejího přikývnutí jsem se málem zhroutila.

„Ale, to přeci nedovolíš nebo ano?"

„Samozřejmě, že ne, ale budu potřebovat tvojí, pomoc, jasný?"

„Samozřejmě, pro Marlee cokoliv."

Lapala jsem po dechu, měla jsem strach o svojí, kamarádku, ale najednou mi souvislosti začaly zapadat do sebe. Takže kvůli Carterovi, nemohla Marlee nic cítit k Maxonovi, proto jsem se s ním srazila na chodbě, protože tam čekal na Marlee, proto chtěla zůstat v paláci, proto se mu snažila být tak nablízku...

Nekonečně mnoho náznaků toho, že je něco v nepořádku a já si toho nevšimla! Ježišmarjá! S Fancy jsme došly do královy pracovny, ihned jsme viděly video, na kterém Carter skutečně svlékal a líbal Marlee. Myslím, že kdyby to udělal Maxon, nic by se nestalo, samozřejmě, že ne, když jsme byly jeho majetkem, tedy až na mě, protože já jsem už nikomu nepatřila, byla jsem svobodná bytost.

„Dá se vůbec nějak vyhnout jejich smrti?" zeptala jsem se váhavě.

„Mám takový menší plán..." řekla s úšklebkem Fancy.