Konečně přišla domů ze školy, hodila tašku na zem, skočila do postele a objala mě.
,,Tolik se mi stýskalo,"
Řekla nadšně a ještě víc mě drtila v objetí.
Otočila se na břicho a opírala se o mě. Jakmile se uvelebila otevřela notebook a zapla komedii.
Její smích byl nádherný. Občas jí i smíchem začali slzet oči a já jí je jako vždy utřel z tváře.
Oba jsme se hodně nasmáli.
Doufám že budu moct slýchávat její smích navždy, její smích je to nejkrásnější na světě a nikdy to nic nedokáže nahradit. Nikdy.
ČTEŠ
Pillow ~ |short story|
Short StoryJsem tu pro ni stále. Utěšuji ji v těžkých chvílích, kdy tu pro ni nikdo není a jemně jí utírám slzy. Smějeme se spolu, tiše spolu trucujeme a každý den se přivítáme v obětí. Ochraňuji její srdce ve dne v noci.
