HyungWonho Instagram / Texting

Chapter 43

Hyungwon view

Když jsme to oba trošku vstřebali zůstali jsme u sebe stále v objetí. Jen Hoseok si asi řekl, že chce být ten dominantní a vtáhl si do objetí on mě. Schoval jsem obličej do jeho hrudi a ruce lehce položil na jeho boky. Nasál jsem tu jeho specifickou vůni, tu kterou má jen on, tu kterou od teď můžu cítit stále. Nebudu lhát, usmíval jsem se jak sluníčko na hnoji.
"Stále jsem z toho trošku zmatený...Znamená to, že jsme si celou dobu psali my dva a nevědomky si vyplakávali srdíčko o tom druhém?"
Zasměji se a zvednu k němu hlavu.
"Už to tak vypadá."
Zvednu ruku k jeho tváři a s úsměvem ho pohladím. Lehce se dotknou jeho tváře, nemůžu uvěřit tomu, že se to stalo. Co když je to jen sen a on teď zmizí? Sklopí ke mě pohled, mou ruku chytne do dlaní a sladce se na mě usměje.
"Takže odteď si jen můj a nikoho jiného?"
S úsměvem přikývnu a znova svůj obličej schovám do jeho hrudi a pevně ho obejmu.
"Nemůžu tomu uvěřit..."
Řeknu potichu do jeho hrudi.
"Já taky ne. Po dnešku kdy si napsal že jsme jen dobří přátele jsem už ztratil veškeré naděje a teď si tu, u mě a já tě držím v objetí...Pěkně semnou lomcuješ chlapečku."
Zasměje se.
"Za to se omlouvám...Proto jsem tu. Kihyun a Minhyuk mi za to hned nadávali, takže jsem to musel nějak napravit, ale kdyby si mi nenapsal na té appce asi by jsem se nevyznal. Bál jsem se, že ty to tak necítíš."
"Oni to věděli celou dobu?"
"Uhm."
"Jooheon a Shownu zase věděli o tobě."
Zvednu k němu opět hlavu.
"Víš mám takový pocit, že to vlastně věděli všichni až na nás dva. Vsadím boty že si to řekli..."
"Mhhh, myslíš? Ikdyž asi máš pravdu. Mimochodem pamatuješ jak jsem ti jednou psal že Jooheon zaječel přes celý obchoďak a běžel za svým kamarádem?"
"No?"
"Byl to vážně Changkyun."
Začnu se smát a pak se zvednu na ruce. Zadívám se na jeho obličej. Překulím ho na zadá a svou hrudí si lehnu na tu jeho. Bradu si opřu o jednu ruku a druhou začnu přejíždět po jeho obličeji.
'Konečně se ho můžu dotknout.' Ukazováčkem zavadím o jeho rty. Projede mi po zádech mráz. Zadívám se na jeho rty a svůj spodní ret si nevědomky zkousnu. Znovu, tentokrát schválně, přejedu po jeho rtech. Hned na to se usměje a já si uvědomím, že fascinovaně pozoruju jeho rty. Cítím že se červenám a opřu se čelem o jeho hruď. Přetočí mě pod sebe. Stojí nademnou na čtyřech a s úsměvem mě pozoruje.
"Víš že teď už jsem tvůj? Už se nemusíš jen koukat a říkat si jak moc by si ty jeho...*prstem mi přejede po rtech.*...rty chtěl políbit..."
Konec řekne tak potichu, že mi z toho  hlasu naskočí husí kůže. Dá mi dlaň na tvář a já se o ní opřu. Začne se ke mě pomalu přibližovat a já přívřu oči. Jakmile nás dělí centimetr závřu oči úplně a dám mu ruce okolo krku. Na chvíli se zastaví. Cítím jeho dech na svých rtech, jemné otření kvůli té blízkosti. Usměju se a on mě políbí. Lehce se natiskl na mé rty. Vydechnu do jeho rtu. Ten pocit, pane bože to je pocit. Po zádech mi běhá mráz. Začne svými rty pomalu pohybovat a já udělám to stejné. Po chvíli znovu vydechnu do jeho rtu. Jednou rukou vjedu do jeho vlasů a různě je prohrabuju. Tempo našich polibků se o něco zrychlí. Odtáhne se ode mě aby se nadechl. Nechám zavřené oči a usmivám se. Po chvíli je otevřu a přísahám, že kdybych neležel tak spadnu. Jeho pohled mě asi omračuje. Ten sladký úsměv, oči mírně privřené a i přesto jsem v nich viděl radost a lásku. Pohladil mě po tváři a potom začal motýlími polibky cestovat celý můj obličej.
"Hoseoku...Možná ti to bude připadat moc brzo, protože se známe jenom chvíli, ale potom co jsem tě tak dlouho sledoval mi to přijde jako věcnost...*zadívám se do jeho oci a už chci něco říct, když mi začne zvonit telefon*... Kihyune, já tě vážně zabiju."
Hoseok se zasměje a dá mi ještě jednu malou děckou pusinku než mě pustí k telefonu. Vezmu telefon ze stolku a ani se nedívám kdo volá, protože tohle vyzvánění mám jen u něj.
"Ano?...Mh, spím u Hoseoka...zítra? Dobře vyřídím mu to...*když se zeptá jak to jde s Hoseokem, sčervenám a usměju se na tázanou osobu* furt stejný... jojojo, já vím! Dobře, tak zítra, ahoj."
Dám telefon na stůl a dojdu k němu.
"Neřekneme jim to...Uděláme překvapení! Jo a zítra jdeme na piknik do parku. Večer tam bude i ohňostroj."
"Dobře a jak uděláme to překvapení?"
"To ještě nevím, ale bude to paráda!"
Zasměji se a on mě obejme kolem pasu a čelem se opře o mé břicho.
"Bude chvíli trvat než si zvyknu, že jsi můj a do té doby tě nepustím."
"Nepoustěj."
"Půjdeme si lehnout?"
"Ano."
Zvedne se z gauče. Chytne mě za zadek a zvedne. Zasměji se a omotám okolo něj nohy a ruce okolo krku. Hlavu si dám na jeho rameno a stále se usmívám.
"Půjdeš semnou i na záchod. Nepustím tě ani na chvíli."
Zasměji se. Dojde do ložnice kde se posadí na postel a ruce nechá na mém zadku. Trošku se od něj odtáhnu a zadívám se do jeho oči. Znovu mě políbí a když nám dojde dech odtáhne se ode mě. Zvednu se z něj a začnu v batohu hledat pyžamo...které tam není...
"Půjčíš mi tričko na spaní? Tak jsem za tebou pospíchal, že jsem si vzal jen kartáček a rámen..."
Začne se smát a ve skříni najde nějaké tričko, které mi podá.
"Rámen je důležitější než oblečení." Mrkne na mě. Potom si sám hledá nějaké oblečení na spaní a já se mezitím převléknu do jeho trička a sundám si kalhoty. Posadím se na postel a sleduju jak se on svléká. Dech se mi zasekne v krku a tváře mi hoří. Má vážně dokonalé tělo.
"To není fér. Ty mě tu pozoruješ, ale sám si se převlékl, když jsem k tobě byl zády."
Odfrkne si a dojde k posteli. Posunu se ke zdi a lehnu si. On si lehne na kraj a oba nás přikryje jednou dekou. Okamžitě se k němu přitulím. Než usneme jeden druhému věnujeme pár polibků a dotyků. Pak už usínám v jeho pevném objetí a musím říct, že takhle dobře se mi dlouho nespalo.