HyungWonho Instagram / Texting

Chaptet 54

Hyungwon view

Uběhli 3 dny od hádky mezi Changkyunem a Kiyhunem a já jsem z nich byl pomalu ale jistě zoufalí. Changkyun dokonce brečel, až tak ho mrzelo co Kihyun napsal. Kihyun se mu chtěl omluvit, ale bál se, že mu neodpustí. Věděl že to přehnal, ale nemohl sebrat odvahu a jít za ním. Povzdechl jsem si dnes už po několikáté.
"Nepřemýšlej nad nimi pořád. Zblázníš se z toho."
Pousměje se Hoseok, který sedí vedle mě a snaží se složit puzzle s obrázkem štěňátek.
"Jak víš že nad něčím přemýšlím? Co když si celou dobu čtu?"
Usměju se a pozvednu obočí. Odložím knihu, kterou stejně jen držím v rukou a nečtu.
"Protože to prostě vím. To že koukáš do zdi a ne do knížky dost napomáhá. Navíc sis za půlhodiny povzdechl snad po padesáté."
Zasměji se a hlavu podstrčím pod jeho rukou natáhlou ke stolu, kam zrovna rovnal jeden dílek puzzle. Přitulím se k němu a obejmu ho kolem pasu.
"Roztomile krčíš nos, když se zamyslíš."
Pousměje se a hned na to se zamračí, když neví kam patří dílek v jeho ruce.
"Levý horní roh, čtvrtý řádek z kraje a-"
"6 sloupec?"
"Ano."
"Děkuju."
Usměje se, když tam dílek opravdu pasuje.
"Co se to mezi nimi vůbec stalo? Moc jsem to nepochopil, protože byli vždy za dobře. Bylo to zničeho nic."
"To je právě to co sám nevím. Kihyuna štve, že se Changkyun vidá tak často s Chanyeolem."
"A co když mu nevadí to že se s nim stýká často, ale to že se s nim vůbec stýká?"
"Počkej, tím myslíš že by Kihyun?"
Jen přikývne a já se nad tím zamyslím.
"Myslím si totiž, že Changkyun má Kihyuna rád stejným způsobem jako já tebe."
Políbí mě na tvář a já mu polibek hned oplatím na rty.
"To mi musíš vysvětlit."
"No všiml jsem si toho už dávno, myslím jeho pohled na něj. Potom jsem našel na Jooheonově telefonu konverzaci s Changkyunem (To skloňování jejich jmen mě jednou dovede do hrobu 😭) kde řešili že ho s tou jeho mamkou dají dohromady. No a mamka je Kihyun ne?"
"Počkej cože?!"
Překvapeně na mě zamrká, když já, také překvapením, zvýšil hlas.
"T-to je důležitá informace! Proč si mi to neřekl?"
Řeknu už tišeji.
"Já myslel, že to víte. Věděli o tvé lásce ke mě." Zaculí se jak malé dítě." Tak jsem myslel, že Changkyun se taky svěřil."
"Právě že nesvěřil."
Řeknu potichu.
"Musím si promluvit s Kihyunem."
"Dobře, ale teď mi pomůžeš s tímhle a potom...tě budu objímat dokud nebudeš muset odejít."
Zasměji se a vezmu do ruky pár kousků puzzle, který jsem věděl kam patří. U toho povídání jsem stíhal sledovat jeho skládání. Řekněme, že jsem zbytek poskládal ja.
"Tvoje odměna je přímo tady."
Řekne s úsměvem rozvalený na gauči s rukama roztazenýma. Zakroutím hlavou a přímo skočím do jeho náruče.