Charlotte? [Mafiánka bez srdce]

#1

Charlotte Adamsová je sedmnáctiletá dívka na střední škole, ale není stejná jako ostatní. Je dcera Emily Smithové - také známé jako "Mafiánka bez srdce" a Taylera Adamse, který se rozhodl žít život naprosto odlišný od toho, kterým žila Emily. Jednoho dne na školu nastoupí pohledný mladík, který není takový, jakým se zdá být... A od toho dne se všechno změní.
Číhá na Charlotte podobný osud, jaký potkal její matku?

Další pokračování knihy Mafiánka bez srdce.
Čtěte také: Mafiánka bez srdce, Už tě nechci

---------------------------------------------------------

Probudil mě budík, oznamující ráno. Vyhrabala jsem se tedy z postele a šla se připravit do školy. Provedla jsem ranní rutinu a přesunula se do kuchyně, kde už snídali táta s Naomi.

„Dobré ránko," pozdravila mě vesele Naomi hned, co mě spatřila.
„Dobré," odpověděla jsem s přikývnutím.
„Ahoj, sluníčko."
Jen jsem tátovi věnovala krátký úsměv, když jsem si sedala na židli. Na připravený talíř jsem si nandala míchaná vajíčka, z ošatky jsem popadla krajíc chleba a dala se do jídla.

„Už půjdu do školy," oznámila jsem tiše, když jsem dojedla. Vstala jsem od stolu a odešla se vypravit. Užuž jsem za sebou zavírala dveře, když v tom mě zastavila Naomina ruka.

„Měj se," řekla vesele a vtiskla mi do ruky svačinu.
Úsměv jsem jí oplatila a vydala se do školy. Když jsem došla před školu, už na mě mávala moje kamarádka Natalie. Přidala jsem na kroku a zamířila za ní.

„Ahoj," pozdravila jako první, přičemž mě pevně objala.
„Ahoj," odpověděla jsem.
„Tak co, nějaké novinky?" zeptala se zvědavě s mírně nadzvednutým obočím.
„Vůbec nic," odpověděla jsem, „něco utebe?"
Rozzářily se jí oči. „Neuvěříš, co se mi stalo!" vypískla celkem nahlas, takže hned na to zkontrolovala, zda nepřitáhla moc pozornosti. „Včera jsem potkala Emmetta, dali jsme se do řeči a pak mě pozval na rande," zašeptala s nadšením.
„Natalie! To je úžasný!"
„Ale nikomu to neříkej, jsi jediná, která to ví. Protože tobě říkám vždycky všechno," upřímně se usmála.
„To je samozřejmost Natalie, nikomu nic nepovím," řekla jsem a s úsměvem si zamkla pusu a odhodila klíč. Natalie se mému gestu potichu zasmála. „Půjdeme dovnitř?" zeptala se a ukázala na dveře za ní. Přitakala jsem.

První hodinu máme matematiku, takže jsme se s Natalií posadily co nejdále od tabule. Jako vždy učitelka vtrhla do třídy přesně se zvoněním, abychom náhodou něco nezmeškali. Má kabinet úplně na opačné straně školy, ale i tak je přesná jako hodinky. Myslím, že už minutu před zvoněním stojí u dveří celá napjatá.

„Dobrý den, studenti," pozdravila nás aniž by se na nás podívala. Rovnou zamířila k tabuli a napsala na ní číslo hodiny.
„Dneska začneme nové téma a to Rovnice se substitucí," oznámila, přičemž dál skřípala křídou o tabuli.
Otočila se čelem k nám a bedlivě si nás prohlédla. „Jak vidím nikdo nechybí. Výtečně!"
Přešla ke svému stolu a následně se posadila na židli. „Takže, abychom neztráceli čas, vrhneme se rovnou na učivo. Otevřete si učebnice na straně-" v jejím energickým výkladu jí přerušilo zaťukání na dveře. „Dále," vyzvala učitelka kohosi za dveřmi.

Ahojky. Jsem tu s dalším pokračováním na příběh "Mafiánka bez srdce" a doufám, že se bude líbit. Dostala jsem návrh od čtenářky, zda nechci napsat pokračování z pohledu Charlotte, tak jsem si řekla "A proč sakra ne?"

Budu moc ráda za veškeré ohlasy♥