Charlotte? [Mafiánka bez srdce]

#19

Nevím, jak dlouho jsme už na cestě, ale čím déle jedeme, tím víc se moje panika stupňuje. Vím, že se z tohohle nedostanu, ne sama. Jediný člověk, na kterého jsem se mohla spolehnout, mě zradil a nechal mě samotnou na pospas osudu. Vzpomněla jsem si na matčina slova: „Dokážeš všechno, co si vezmeš do hlavy. Neudělej stejnou chybu jakou jsem udělala já... NIKDY se nevzdávej!"

Jenže jak bych mohla? Vždyť mi je sedmnáct a pomalu ani nevím, co to život je. Měla jsem zůstat doma v bezpečí, kde by můj táta udělal všechno proto, aby mě ochránil. Jenže už je pozdě... Vezou mě kdoví kam a já už začínám být na pokraji svých sil.

Po několika dalších hodinách strávených v kufru v jedné křečovité poloze, jsme konečně zastavili. Uslyšela jsem bouchnutí dveří a následně kroky. Po chvíli se kufr otevřel. Zjistila jsem, že je venku naprostá tma, takže jsme museli ujet pěknou dálku. Dva muži mě vytáhli a postavili na nohy. Rozhlédla jsem se kolem sebe, nic jsem nepoznávala.

„Kde to jsme?" zeptala jsem se roztřeseným hlasem.

Jeden z mužů mě doslova probodl pohledem, čímž mi dal jasně najevo, abych byla zticha.

Chytil mě za paži a prudce mě táhl za sebou. Jak jsme se přibližovali k obrovskému sídlu, otevřely se mohutné dřevěné dveře. Za nimi stála drobná žena, která měla obličej sklopený k zemi, z čehož jsem poznala, že bude služebná. Překročili jsme práh, přičemž mi projel mráz po zádech. Všechno tu bylo tak prostorné a tmavé. Tak tady Cody celou tu dobu bydlel?

Muž do mě strčil, abych pokračovala v cestě. Prošli jsme chodbou, na jejímž konci se nacházely schody. Vyšli jsme je a uviděli několik dveří. Mojí pozornost ovšem upoutaly ty největší, které byly mírně pootevřené. Přesně do těch dveří mě muž nasměroval. Třikrát zaklepal a vyčkal na povolení ke vstupu.

„Dále," ozvalo se zevnitř, načež muž do dveří mírně strčil, aby se více otevřely.

Vstoupili jsme do prosvětlené místnosti. Vypadalo tu vše tak honosně. Naproti nám stál stůl u něhož seděl černovlasý muž, který byl velmi podobný Codymu, ale na jeho otce mi přišel moc mladý.

„Paule, kde je Erik?" zeptal se muž, který mě stále silným stiskem držel poslušně vedle sebe.
„Potíže," odpověděl jedním slovem, přičemž vstal z křesla a obešel stůl. „Řekl mi, ať to tu vyřídím," pokračoval, načež svůj pohled přemístil na mě.

Chvíli si mě prohlížel. „Tak tohle je dívka, která popletla mému bratrovi hlavu?"

Bratr? Proč se o něm nikdy Cody nezmínil?

Muž vedle mě přikývl.
„Už jí tu ruku drtit nemusíš, Callume," řekl.
Hned nato, mě muž pustil a odstoupil dále ode mě.
Paul se podíval někam za mě. „Kde je Cody?" zeptal se se zvědavostí v hlase.
„Za chvíli by měl dorazit. Jel svým autem," odpověděl muž téměř okamžitě.

„Výborně," ozvalo se za mnou. Všichni jsme se za hlasem otočili.

„Otče," vydechl Paul na přivítanou. „Jak to šlo?"
„Všechno už je zase v pořádku," odpověděl, když přecházel místnost ke svému stolu. Nalil si bourbon a následně se opřel o stůl.

„Charlotte," oslovil mě, „pěkně jsi nám to zkomplikovala."

Potichu jsem vyčkávala na to, co se bude dít dál.

„Víš proč jsi tu, že?"
Nepatrně jsem přikývla.
„Tak znovu... Víš proč tu jsi?" zeptal se přísněji.
„Vím," odpověděla jsem roztřeseně.
„Výborně. Předpokládám, že jsi už o mě slyšela."
„Slyšela," přitakala jsem.

Chtěl znovu něco říct, ale jeho pozornost upoutalo cosi za mnou. „Cody," řekl nadšeně.
„Otče," pozdravil ho sebejistě.
„Pojď ke mně," pobídl ho.

Cody poslechl a když procházel kolem nás, pohledem zabloudil ke svému bratrovi.

„Jsem rád, že jsi dostal opět rozum," řekl směrem ke Codymu, když se postavil vedle něho.

„A já jsem rád, že můžu být zase doma. Mezi lidmi, který mám rád."

„To jistě! Teď ale odejdi, prosím. Jak vidíš, tak tu mám něco na práci" kývl hlavou směrem ke mně.

Cody přesunul zrak na naší trojici. Měl pořád stejný prázdný výraz. „Dobře, budu u sebe." Dal se na odchod.
Užuž bral za kliku, když v tom ho Erik zastavil. „A Cody... Doufám, že ti je jasný, že z tohohle nevyvázneš bez trestu."

„Jistě, otče," řekl a následně za sebou zavřel dveře.

„No a teď zpět k tobě."

Písnička: Machine Gun Kelly, X Ambassadors & Bebe Rexha - Home