Už uplynula nějaká doba od toho co jsem potkala Čtyřku a Erica. Zjistila jsem, že oba si vybrali cvičení nováčků. Nevím co mají ještě navíc, ale tato informace mi stačila.
,,Les, až přijdeš ze školy, běž k nováčkům Eric tě na něco potřebuje."
Řekl mi ráno u snídaně Max.
,,Fajn. "S Mandy jsme naskakovali do vlaku. Nikdo v něm nebyl protože jsme jeli pozdě asi o půl hodiny.
,,To ti trvalo tak dlouho než sis namalovala ty linky. Ta sečtělá nám vynadá, že zase jedeme pozdě. "řekla jsem naštvaně Mandy.
,,Bez linek ven ani nepáchnu. Pak nevypadám jako neohrožená."
Vyskočila jsem z vlaku a hned za mnou Mandy. Běželi jsme spolu ke vstupu do školy a nenápadně vklouzli do dveří kolem spícího vrátného.
,,Je pět minut po osmé třeba si toho nevšimnou. " řekla Mandy u dveří do třídy, když je otevírala.
,,Zase pozdě jako vždy. To je tento měsíc už po sedmé. " řekla učitelka
,, Vy dvě tu asi chcete zůstat po škole? Sedněte si ať už vás nevidím. "
Sedli jsme si dozadu do lavice vedle Henryho a Marka.
,,Mandy jako neohrožená budeš vypadat vždycky. Stačí když si oblečeš černé oblečení."řekl Mark.,,Hele Les, nechceš jít dneska se mnou a klukama ven?"
,, Promiň já nemůžu, Max říkal, že mu mám z něčím pomoct. "
,,Aha tak nic. "Vyskakovala jsem z vlaku u neohrožených. Hodina se nám prodloužila takže sem to asi za těma nováčkama nestihla. Rychle jsem běžela chodbami až k tréninkové hale.
,,No koho to tady vidím. To je dost, že jsi sem už přišla,čekáme na tebe." pozdravil mě Eric.
Stál společně z ostatními u terčů.
Byl tam i Čtyřka.
Eric otočil hlavou směrem k terčům.
Pochopila jsem co chtěl. Vytáhla jsem z kapsy nože. Stála jsem na stejném místě a vrhla jsem nožem na levý terč a postupně jsem to tak udělala až k tomu na druhé straně. Do pěti sekund mi v ruce nezůstal jediný nůž. Všechny byly zabodnutý uprostřed terče.
,,Tak to bylo hustý. " slyšela jsem jak někdo z nováčků řekl.
Nedalo mi to a trochu jsem se usmála.
,,Teď vy. " okřikl je Eric.
Ještě než začali vrhat jsem si posbírala své nože.
,, Na co mě to tu Max chtěl? " zeptala jsem se Erica.
,, Chtěl aby jsi věděla jak probíhají tréninky. Dívej se jak hází a kdyžtak je oprav. "
Chodila jsem kolem nich. Myslím si, že je to moc neučili. Pořád to házeli do země. Přišla jsem k jednomu.
,, Musíš mířit až potom házej."
Udělala jsem mu názornou ukázku,jak se to má dělat. Zřejmě to pochopil, protože už se trefil skoro do středu.Byla to už nuda nebavilo mě tam chodit a opravovat je.
,,Vrhat umíš dokonale, ale co to ostatní? " zeptal se mě Čtyřka.
,,Pochybuješ o mých schopnostech? "
Dívala jsem se chvíli na jeho postoj. Byl připraven kdykoli zaútočit.
,,Jasně, že toho umím víc. " odpověděla jsem na jeho otázku.
Jeho postoj se vrátil do normální pozice.
,,Fajn. "Trénink už končil a já se konečně mohla vrátit domů. Neměla jsem hlad tak jsem nešla na večeři a šla si rovnou lehnout. Byla jsem tu sama. Max má nějaké jednání a Peter každé úterý chodí s kamarádama ven.
Lehla jsem si do postele a okamžitě jsem usnula.Asi uprostřed noci mě probudil zvuk sirény. Rychle jsem vstala a obula si boty. Vím, co to znamená. Musím okamžitě pryč.
ČTEŠ
Divergence - Jiný zachránce
FanfictionPříběh z pohledu Leslie rozené neohrožené, která se ale tak necítí a všichni na ni spoléhají. Potká svou první lásku? Zklame své přátele se svými schopnostmi? Dozvíte se v téhle knize...