Divergence - Jiný zachránce

Knihovna

Dnes se máme vydat s Mandy k sečtělým. Jsme domluvené, že se potkáme ve vlaku v posledním vagónu. Vzala jsem si opasek a zbraň,  nečekám že ji použiju, ale projistotu.
Můžu jim alespoň vyhrožovat. Nevím,kde jsou Peter a táta a to je dobře. Max nám nechává volnost takže mu nevadí, že přijdu někdy další den ráno.
Je večer a to u nás skoro nikdo nespí, takže nám nepřijde divné, když někoho potkáme i když je teď 23:00.
Běžela jsem po chodbě kličkovala mezi občasnými davy.
,,Kam tak rychle. " zeptal se Uriah.
,,Tajná akce a spěchá. Ujede mi vlak. "
,,To zní lákavě, můžu jít s tebou? "
,, Já nevím."
,,Tu akci plánoval někdo jiný. Hele já fakt už musím. "
,,Fajn, ale půjdu s vámi. "
Běželi jsme spolu k vlaku zrovna přijížděl a my naskočili.
Ještě než jsem se rozběhla podívala jsem se za sebe. Mám pocit, že nás někdo pozoruje.
,,Čau Les. " pozdravila mě Mandy  ,, a Uriahi. " Když ho viděla vypadala zmateně. ,, Co je? Kdo tam je? "
,,Asi nikdo. Mandy mohl by jít Uriah s námi? "
,,Jo určitě. Hodně nám toho ulehčí. Mám i o jednu masku navíc takže super. "
Zbytek cesty ve vlaku nám Mandy vysvětlovala, co budeme dělat a rozdala nám masky.
,,Tady to je. Všichni víte, co máte
dělat?" zeptala se Mandy.
,,Jo. " řekli jsme s Uriahem společně a podívali jsme se na sebe. Pak jsme se oba začali smát.
Přestali jsme až když Mandy vyskočila z vlaku. Vzpamatovali jsme se a skočili za ní. Běželi jsme k zadnímu vchodu, kde nám otevřel James. Mandyin kamarád pro kterého jsme dělali tuto akci. Já s Uriahem jsme nenápadně běželi k místnosti, kde se ovládal kamerový systém. I když je pozdě, pár sečtělých se tu najde. Většina je ale unavená a nevšimli si, že kolem nich proběhli dva neohrožení. Všude je tu zhasnuto, jen občas tu svítí lampičky pod kterýma jsou knihy a nějaký sečtělý. Doběhli jsme ke dveřím kamerového systému.
,,Mají tu heslo." řekl Uriah. ,,Co budem dělat? "
,,Pusť mě k tomu. "
Naťukala jsem tam kombinaci čísel a dveře se otevřeli.
,,Jak jsi to věděla? "zeptal se ohromeně Uriah.
,,Všude je to heslo stejný."
Vběhli jsme dovnitř. Uriah zavřel dveře a kryl mě. Já jsem šla vypnout kamery. Je to jednoduché, Peter mě jako malou učil pracovat s počítači. Teď to umím líp než on.
,,Kamery jsou vyplé. Teď musíme za Mandy. "

Divím se, že se tady tak vyznám. Byla jsem tu dvakrát a to na zapamatování chodeb asi stačilo. S Mandy jsme domluvené, že se potkáme zase u zadního vchodu.
,,Musíme chvíli počkat. " řekla jsem Uriahovi.
Mandy tu ještě nebyla. Nic se jí stát  nemohlo,protože jsme neslyšeli alarm. 
,,Proč se už nebavíš s Peterem?  Zeptala jsem se ho.
,,Bavím ale ne tak moc jako předtím. Hele, cosi myslíš o sečtělých? "
Zeptal se na oplátku on mě.
,,Snad všichni neohrožení je nemají rádi. Mě přijdou docela fajn, teda kromě naší učitelky. Může být vůbec někdo tak strašný. "
,,Jo učitele taky nenávidím,ale jinak si myslím, že jsou taky v pohodě. "
Sundal si masku.
,,Nechceš si ji taky sundat? "
,,Já si ji ještě chvíli nechám. "
,,Neboj kamery jsme vypli, nikdo tě neuvidí. "
,,Já vím ale pro jistotu. "
Dívala jsem se na něho a obdivovala ho. Má tak krásné oči a vypracované tělo. Vyvedl mě z míry až otravný zvuk. Zvuk alarmu. Chtěli jsme vběhnout dovnitř, Uriah si mezitím nasadil masku. Zarazila nás ale Mandy která právě vybíhala za dveří.
,,Rychle k vlaku! " vykřikla.
Běželi jsme. Myslím, že nás nepronásledovali, ale i tak jsme běželi, jak nejrychleji jsme mohli. Doběhli jsme na místo, kam měl přijet vlak. Mandy se podívala na hodinky.
,,Za dvě minuty tu je. " řekla Mandy.
,,To máš v hlavě jízdní řád? " zeptal se Uriah.
,,Každý tam má něco, ale nemám toho tolik, co Leslie. "
Trochu jsem se pousmála.
,,Už jede. "
Naskočili jsme na vlak. Vrátili Mandy masky. Vyskočila jsme a šli všichni svou cestou domů. Mandy šla na druhou stranu a já s Uriahem jsme se vraceli spolu.
,,Děláš tohle často? " zeptal se Uriah.
,,No jen občas. Ty? "
,,Tohle byla moje asi čtvrtá velká akce. "
,,Aha no už jsme tady tak asi ahoj. "
,,Čau."
Vešla jsem dovnitř. Ne sedačce seděl Max.
,,Kde jsi byla? "
,,S Mandy jsem byla. "nedokázala jsem mu lhát.
,,Aha. "
,,Stalo se něco? " viděla jsem, že s ním není něco v pořádku. Obvykle je veselejší i když je to Max a moc lidí se ho smát nevidělo.
,,Sečtělý mi nahlásili, že se k nim někdo vloupal. "
,,Vážně a kdo to byl? " zeptala jsem se jako bych to nevěděla.
,,To se neví měli masky. Tím se teď ale nezatěžuj a běž si lehnout zítra jdeš do školy a už je 1:40. "
Šla jsem se nejdřív osprchovat. Jestli zjistí, že jsme to byli mi máme velký průšvih. Jak to ale mohli zjistit, když jsme vypli ty kamery. Viděli vlastně Mandy a to jim stačilo. Převlékla jsem se do pyžama a lehla si do postele. Už jsem nad tím nechtěla přemýšlet a zavřela oči. Pomalu jsem usínala.