Avengers; New Life [2]

3. Milovnice Tonyho Starka.

,,Jak to sakra ví?'' Pochodoval po místnosti nepříjemně rozladěn Steve.

Docela vtipný, jedná se o mě a pořád jsem z toho vynervovaná míň. Teda, alespoň se tak tvářim. Pořád mi ta skutečnost nějak nedochází.

,,Nevím.'' Pokrčila jsem rameny a znovu se zadívala z okna základny.

,,Jak můžeš být tak v klidu?!'' Podepřel si hlavu Sam a zvědavě na mně koukl.

,,Musí existovat nějaké logické vysvětlení,'' hodila jsem po něm otrávený pohled ,,musel se to dozvědět z nějakých složek... Nikdo neví, co o nás všechno Hydra ví, třeba -.''

,,Ani nepokračuj!'' Varovala mě Natasha a já se na ní nechápavě otočila. ,,Jinak tady Stevieho chytne šlak.'' Pohodila hlavou směrem ke Kapitánovi.

,,Co se může stát?'' Rozhodila jsem rukama a zvedla se. ,,Máme ho pod zámkem, nic mi nemůže udělat, ani neví kde bydlí -.'' Vytřeštila jsem oči a plácla se do čela ,,- a do prdele.''

,,Mluv -.''

,,Já tam nechala Mellie!''

Vysloužila jsem si pár nechápavých pohledů a vyrazila ze dveří. Jen co se za mnou zabouchly, zarazila jsem se a s tichým klením se na ně znovu otočila a vzala za kliku.

,,Jdeš nám vysvětlit, co se -.''

Jedním mávnutím ruky jsem Falcona přerušila a zaměřila jsem se na Steva.

,,Já jí jaksi půjčila klíče.''

~

,,Mellie?'' Zavolala jsem do tichého bytu a pomalu za sebou zavřela.

Nikdo mi neodpověděl. S povzdechem jsem si vyzula boty a na boso jsem přeběhla do kuchyně.

Ozvala se rána. Automaticky jsem vytáhla zbraň a zamířila jí na místo odkud hluk vycházel.

Dveře se pomalinku otevřely a v nich se objevil obličej vystrašené blondýnky.

,,Díky bohu.'' Sklonila jsem pistoli a ukryla jí do pouzdra na opasku.

Mellanie stála ztuhle ve chodu do ložnice a s pootevřenou pusou na mě hleděla, neschopná slova.

,,Kde si byla, posledních deset hodin?'' Přistoupila ke mně blíž.

Pokynula jsem na sedačku, kam jsme se posléze i posadily.

,,Musela jsem vyřešit ten problém v té restauraci. Steve to řešit s tou jeho organizací...''

,,Myslím, že už bylo dost lhaní.'' Přerušila mě. ,,Ten chlap tě nazval agentkou a právě si na mě mířila zbraní.''

Zkloukla jsem si spodní ret a uhnula před jejím pohledem.

,,Co je na tom všem pravdy?''

,,Mellie,'' vydechla jsem nešťastně ,,já...''

,,Proč se mi snažíš pořád lhát?! On znal tebe a ty jeho!'' Nepatrně zvýšila hlas a já sebou trhla.

,,Jednou jsme se potkali.'' Skusila jsem to ještě zakecat.

,,Jo a proto si ho k tý zemi přišpendlila?! Mám teorii,'' obrátila jsem oči v sloup ,,ten týpek byl nějakej zloduch, kterého si ty a tvůj fešný přítel potkali na nějaký misi... A to mě přivádí v závěru, že ty,'' zapíchla do mě svůj ukazováček, ,,jsi agentka.''

,,Protokoly jasně zakazují to komukoliv říct...'' Odříkávala jsem odstavec z bezpečnostního listu.

,,Jenže ty jsi mi to neřekla.'' Spráskla ruce a zvedla se. ,,Takže je to pravda?''