Hrdinové Olympu- Poseidonovo Poselství

6. kapitola: BROOKLYN

Seděli s Andrewem na zemi a rozdělovali si sruby na týmy:

,,Když ty Athénu, tak já Arese."

,,Srub Niké je vždy napůl, aby měli všichni stejnou šanci."

,,Já budu mít Háda, protože je to jeden ze dvou jednočlených srubů a ty už jeden máš."

,,Vem si Afrodítu, já si vezmu Deméter."

,,Proč?"

No protože z Afrodítina srubu umí pořádně bojovat jen Amy, ale je jich dost. A u Deméter jsou dva, ale šikovní."

,,Ale Elaisa není bojovný typ."

,,To ne. Ale je chytrá a šikovná. A umí svázat soupeře šlahouny."

,,Já Hekaté a ty Hébe?"

,,Ne já Hekaté a ty Hébe."

,,Dobře. Ty si vezmi Herma a já Hefaista, jo?"

,,Jo. A to je vše?"

,,Ano, už to máme všechno. Tohle byli poslední," Andrew se tvářil spokojeně. ,,Konečně hotovo."

,,Jo," oddychla si Brooklyn.

,,Co teď?"

,,Nevím," Brooklyn koukla na hodiny: ,,Je teprve něco po desáté."

,,Máme ještě dvě hodiny. Co budem dělat?" zajímal se Andrew.

,,To nemám tušení. Ale asi se půjdu natahnout. Nějak mě rozbolela záda."

,,Dobře. Taky bych si lehl."

,,Postelí tu máme dost," zasmála se Brooklyn a ukázala na dvě další neobydlené postele. Všechny tři postele v místnosti stály u zdi. Byly široké a měkké s jemným povlečením modré barvy. Brooklyn si lehla na záda na svou postel a koukala do stropu.

Andrew si přilehl vedle ní: ,,Kam to koukáš?"

Brooklyn se posadila a usmála se: ,,Je tady tolik postelí a ty si lehneš vedle mě?"

,,Ty dvě další jsou hezky ustlané," namítl Andrew a začal se taky smát.

Brooklyn ho lehce šťouchla do žeber a lehla si zpět. Oba zase koukali do stropu. Leželi vedle sebe na jedné posteli, ale ani jeden se nemusel obávat pádu, postele byly široké dost i pro dva.

Zatímco tam tak leželi, venku se začal zvedat vítr. Kouzelná bariéra tábora sice většinou zabránila špatnému počasí, dnes tomu ovšem tak nebylo.

Venku se ozval ohlušující hrom. Brooklyn se otřásla.

,,Fuj," řekla jakoby bouřka byla nějaká smradlavá věc. Déšť jí nevadil, ale nesnášela blesky. Poseidon s Diem se pořád dohadovali a tak nebylo divu, že děti Poseidona neradi létají a bojí se bouřek.

Další, ještě větší, hrom.

Leknutím se posadila. Andrew se taky posadil.

,,To bude dobrý," uklidňoval ji Andrew, ,,To se jen Zeus zase nakrkl. Když bude potřeba, Thomas bouřku odkloní." Usmál se na ni a objal ji kolem ramen. Brooklyn se trochu uklidnila, ale s každým hromem sebou trochu škubla.

Andrew vytáhl svůj mobil, značky Orion (stejně jako měli všichni ostatní, Orion jim mobily vyrobil a upravil tak, aby je nestvůry nenašli a skromně je pojmenoval po sobě) a pustil tam On my way od Charlieho Browna. Ta písnička byla Brooklynina oblíbená a jak se zaposlouchala, skoro hned usnula.

Když se probudila, bouřka byla pryč, stejně jako Andrew.

Brooklyn se pomalu zvedla a šla si převléct propocené tričko za táborové oranžové s nápisem Tábor polokrevných. Pak otevřela okno s výhledem na záliv Long Island a uviděla odcházející mraky. Sledovala moře a čichala příjemný vánek, který bouřka přinesla. Odešla od okna a přesunula se k fotkám na zdi. Prohlížela si je všechny pořád dokola, až zůstala pohledem na té z jahodových plantáží s Andrewem.