Hrdinové Olympu- Poseidonovo Poselství

20.kapitola: ANDREW

,,Thomas se nenašel, co?" ptala se Savanna hned, jak si Andrew sedl ke stolu.

,,Ne."

,,Jak je Brooklyn?"

Andrew se na Savannu jen podíval a ta hned pochopila, že asi ne moc dobře.

,,Dnešek asi není její dobrý den," konstatovala Savanna.

,,To ne."

Cheirón mluvil o tom, co se stalo při jízdě na kánoiích, ale nikomu to za vinu nedával. Andrew se přitom ohlížel na Brooklyn. Ta se ale chvilku po tom, co Cheirón začal mluvit, zvedla a odešla s rukou zakrývající obličej. Andrew se radši vydal za ní.

Běžela k moři, a tak běžel k ní. Zastavila až na pláži a sedla si na stejné místo, na kterém seděli dnes ráno.

Andrew si sedl vedle ní.

,,Viděl jsi Hannah? Ten její výraz-" hlas se jí zlomil.

,,Nikdo ti to ale za vinu nedává. Ani Cheirón, ani Hannah. Nikdo," zase ji chytil jednou rukou kolem ramen. Sáhl do kapsy pro kapesník, ale místo něj vytáhl jen obvaz, a nevědomky ho Brooklyn podal.

Brooklyn se pousmála: ,,Co to je?"

Andrew si ho až teď pořádně ohmatal, aby zjistil, co to vlastně drží: ,,Moje chyba. Asi nemám kapesník." Otřel tím obvazem Brooklyn slzy z tváře.

,,Díky."

,,Ale radši bych do toho nesmrkal," řekl Andrew a schoval si obvaz zpět do kapsy bundy.

Brooklyn přestala brečet a položila si hlavu na jeho rameno.

,,Je pryč. Co myslíš, že teď bude Cheirón dělat?" zeptala se po chvíli.

,,Nevím. Ale nějak řešit to určitě bude. Možná vyšle výpravu," hádal Andrew.

Brooklyn se zvedla z jeho ramena: ,,A kdo by šel na tu výpravu?"

,,To nemám tušení."

,,No, já na ni určitě nepůjdu, ještě bych něco pokazila," rozhodla Brooklyn.

Andrew se rychle přesunul před ní tak, aby jí viděl do obličeje. ,,Takhle nemůžeš přemýšlet. Lidi dělají chyby a tohle ani tvoje chyba nebyla! Jestli se stalo to, co si všichni myslíme, tak si tomu nemohla zabránit."

Brooklyn si jen odfrkla.

,,Hele, já vím, že tohohle pocitu se těžko zbavuje, ale říkám ti pravdu. Každý v tomhle táboře by ti to řekl," ujišťoval ji Andrew.

Brooklyn už se zdála uklidněnější.

,,Nemáš ještě hlad?" ptal se Andrew, když si vzpomněl, že Brooklyn odešla z večeře brzy.

,,Ty ho máš, viď?" Brooklyn ho znala. Andrew potřeboval více než deset minut na to, aby se najedl.

,,Něco bych snědl," přiznal.

,,Nezakazuju ti, aby ses tam vrátil," řekla Brooklyn. Očividně se jí zpět nechtělo.

,,Nenechám tě tady a i ty by si měla něco sníst."

Brooklyn byla zase ticho. Andrew se s ní nechtěl dohadovat.

,,Měli bychom jít, začínáš se klepat a já už rýmu mám," řekl a nekompromisně jí začal zvedat ze země.

Zpočátku se jí moc nechtělo, ale nakonec ji dostal na nohy. Šli pak spolu zpět k Jídelnímu pavilonu. Když se dostali jen několik kroků od pavilonu, oba zastavili.