Hrdinové Olympu- Poseidonovo Poselství

1. kapitola: BROOKLYN

Polobohům se zdají sny.
Zdají se jim sny, které předpovídají budoucnost, noční můry, sny ve kterých jim jejich rodiče chtějí něco sdělit a spousta dalších. Ale často se nestává, aby se jim zdály sny, které by byly hezké, ba až zábavné. Ale dnes v noci se to přeci jen stalo.

Brooklyn se zdál moc pěkný sen, o kterém si přála, aby ho nikdy nezapomněla. Začal vzpomínkami na první setkání s jejími přáteli. Nejprve viděla, jak se jako sedmiletá nová tábornice seznamuje s jinou sedmiletou dívkou, která má kolem hlavy, pod vlasy, úzký bílý šátek:
,,Ahoj, jsem Brooklyn," řekla a čekala na dívčinu reakci.

,,Já jsem Hannah, Nemesis," odpověděla dívka s bílým šátkem a zvědavě zvedla obočí, jakoby na něco čekala. Brooklyn však nevěděla na co.

,,A ty?" Hannah teď kulila oči tak, div ji nevypadly z důlků.

,,Já jsem Brooklyn, už jsem to říkala," nechápala Brooklyn a dál pozorovala Hannah.

,,Já vím, ty trubko, myslela jsem, kdo je tvůj božskej rodič?" jízlila Hannah.

,,Oh, aha... No, já nevím," koktala Brooklyn a snažila se vyhnout zvědavému pohledu Hannah.

,,To nic. To zjistíš později," usmála se Hannah, vzala Brooklyn za ruku a vedla ji někam pryč.

Pak se obraz zase změnil. Teď už bylo Brooklyn osm a vítala novou tábornici:
,,Ahoj, jsem Brooklyn, ale klidně mi říkej Brook," culila se na světlookou dívku s hnědými vlasy, kudrnatými jako ovčí srst s výrazem plným nejistoty.

,,Jsem... Já... S-Savanna-S," vykoktala kudrnatá dívka.

,,Poslyš Savanno, teď už se bát nemusíš. Jsme tu v bezpečí. A navíc, jsme tu přece všichni spolu," konejšila ji Brook a v tu chvíli se na Savannině obličeji objevil krásný jistý úsměv. ,,Tak jo."

Další změna: Teď byla devítiletá holka. Šla po areálu tábora polokrevných a četla si právě vypůjčenou knihu z táborové knihovny, když v tom do někoho vrazila tak silně, až spadla na zem. Když vzhlédla, uviděla před sebou hubeného blonďatého chlapce, asi tak stejného věku, jak k ní vztahuje ruku a říká: ,,Jé, promiň. Nechtěl jsem. Zrovna jsem si kontroloval, jestli mám všechno, co potřebuju, a nekoukal jsem na cestu,"

,,To je v pohodě," řekla klidně Brooklyn a zatvářila se zamyšleně, jakoby přemýšlela nad jménem, které stejně nikdy neslyšela. Chlapec musel být nový.

,,Andrew," usmál se chlapec, a v zářivých modrých očích mu zajiskřilo.

,,Andrew, promiň, nekoukala jsem na cestu, četla jsem si," vysvětlovala Brooklyn.

,,To je taky v pohodě, Brooklyn, asi za to můžeme oba," pokrčil rameny.

,,Odkud znáš mé jméno?" divila se Brooklyn.

,,Moje sestra Savanna mi ho řekla," usmál se, stále podávajíc ruku Brooklyn, aby jí pomohl se zvednout.

,,Aha," divila se Brooklyn, přijala jeho ruku a rychle se vyhoupla na nohy.

,,Díky."

,,Není zač, tak zase někdy."

,,Jasně!"

Takhle se jí promítaly i další scény z prvního setkání s jejími kamarády. A pak to nebyly jen vzpomínky z prvních setkání. Teď to byly její oblíbené momenty s přáteli:

Letní piknik se Savannou, Hannah, Orionem, Thomasem, Amy, Stacy, Stellou, Topaz, Misaki a Andrewem.

Pozorování hvězd na střeše Diova srubu číslo 1 s Topaz a Misaki.