Bad boy a good girl

Vpohodě??

Ale on mi hlavu zvedl, aby mi koukal do očí...
"Nic mi není" zalhala jsme a oči se mi začali plnit slzami..
"Vidím že nejsi v pořádku" podíval se na mě s obavami v očich.
"Nesahej na mě už tě nechi vidět" zařvala jsme i když jsme to nechtěla říct moje ústa to vypustila spíše vyprskla sama. Rozběhla jsme se co nejdál od něj. Nevěděla jsem kam jdu, hlavně jsme chtěla být pryč. Nevím jak, ale došla jsme až na pláž. Bxlo tu spousty šťastných lidí s dětmi, které si hráli, úplně jsme viděla sebe, když jsme byla malá.

Nevím jak, ale uteklo to strašně rychle a ž bylo osm hodin večer. Vypravila jsme se do hotelu.

Znáte ten pocit když z vás všechno spadne, a vy se cítíte volná... já jo vždycky když vlezu do sprchy a dopadají na mě kapky horké vody. Převlíklajše si své oblíbené pyžamo z dětství a šla si lehnout, bylo už deset hodin večer a Cameron pořád nikde. Se strachem na něj jsem upadla do říše snů.

Ráno jsme se vzbudila s úsmevem na rtech a skvělou náladou. Cameron už vklidu oddychoval ve své posteli. Šla jsme udělat snídani do malé kuchyňky. Udělala jsme míchaná vajíčka (ham and egg jak říkam moje mamka😂😂).
Přinesla jsem snídani na tácku. Jeden talíč jsme položila na stolek ke Cameronovi, cítila jsme se provinilá, že jsme na něj tak vyjela. Neměla jsme právo na něj řvát, když spolu nic nemáme.

Cameron se probudil. Podala jsme mu talíř s vajičkami já sama jsme je už snědla. "Promiň za ten včerejšek, nevím co mě to popadlo. Udělala jsme ti vajíčka dáš si" a podávala jsme mu talířek. Vřele snídani přijal. Usmála jsme se na něj a on mi úsměv opětoval. "Vpohodě??" zeptala jsme se. "S největším" odpovědel mi a na tváři se mu vykouzlil ten neuveřitelný úsmev, po kterém se všem holkám podlamují kolena.   

Ahoj tak je tu další část věnována moji sestře AaHorcickova