,,Lucy proč si Emily poradila ať se řeže!"
Sotva jsi otevřela dveře začal sem na tebe křičet.
,,Já ji to ale neporadila bylo to její rozhodnutí."
,,Ale řekla si ji, že je pro někoho to je úleva."
,,Jo to ano ale já to jenom předala dál."
,,Co jsi předala dál!"
,,Ona toho nechá neboj se. Nemá na to viděl si její rány nejsou tak hluboké ne?"
Měla si pravdu nebyli bylo to jen takové malé tenké čárky.
,,Můžeme to nechat být já si s ní promluvím dobře?"
Kývl sem.
Pak si mi podala ruku.
,,Kamarádi?"
Já ji nepřijal.
,,My jsme pořád kamarádi."
Ten vděk a úleva v tvých očí jak ti ty oči zářili.
Byl jsem rád, že bude všechno zase při starém.
ČTEŠ
Nemocná √ Dokončeno
Storie breviDne 4.9 #46 v kategorii povídka Dne 8.9 #12 v kategorii povídka Dne 10.9 #68 v kategorii povídka Dne 14.5 #19 v #smrt ,,Ahoj já sem Lucy Thompsonová ráda tě poznávám." První lež kterou si mi kdy řekla. Ale já ji neprokoukl ani tu druhou ani tu...
