Nemocná √ Dokončeno

1 den před tím

Bylo deset hodin a já se konečně vyhrabal z postele ale jenom díky tobě.

Zvonila si tak moc, že mi to probralo i mrtvýho.

Dokonce i táta na mě křičel ať jdu otevřít i když on byl v pracovně a měl to tam blíž.

Otevřel jsem dveře a stála si v nich.
Nic nečekanýho já vím ale potom si se se ke mě přiblížila.

Byla jsi malá takže si mě musela chytit za tričko a stáhnout dolů.

Políbila si mě a já spolupracoval a ty taky.

Nechápal jsem co se děje ale bral jsem to jako možnost ti dokázat, že tě opravdu miluju.

Pak si se odtrhla kvůli nedostatku kyslíku objala si mě a schovala svoji hlavu do mého trička.

Které se po chvíli nasáklo slzamy.

,,Promiň Tony promiň, že jsem na tebe včera tak vyjela."

Hladil sem tě po hlavě.

,,V pořádku byla to moje chyba."

Podívala si se na mě se slzamy v očích.

,,Ale nebyla."

Políbila si mě znova ale tentokrát jen krátce.

Utřela sis slzy a řekla, že se ještě stavíš ale musíš jít něco zařídit.

Byl jsem trochu zklamaný.

Né vždycky k tobě přijde někdo koho máš rád, nepolíbí tě, nesvěří se ti.

Ale i tak sem tě nechal jít.

Ale neměl sem, měl jsem tě chytit a už nikdy nepouštět.