It's okay, I'm here

Trest

„Tati?" Vyjekl jsem šokovaně. Derek se ze mě okamžitě vytáhl a jen mlčel.

„Tak kvůli tomuhle propadáš ze zeměpisu?! Okamžitě se obleč a nasedni do auta!" Začal ječet. Byl rudý vzteky.

„Tati, nech mě to vysvětlit."

„Nechci nic slyšet! Obleč se a jdi do auta!" Trval na svém.

„Pane, nechte nás objasnit situaci. Prosím." Vložil se do toho Derek.

„Ty se do toho nepleť! Je mu sedmnáct, je nezletilý! Měl bych tě nechat zavřít! A taky to udělám, jestli se spolu nepřestanete scházet!" Obrátil táta svůj vztek k Derekovi.

„Tati, to nemůžeš." Zaprotestoval jsem.

„Ale můžu! Pořád jsem tvůj otec. Nikdy jsem nebyl nadšený tím, že se scházíš s vlkodlaky, ale toleroval jsem to kvůli Scottovi, jelikož on si to nevybral! Ale spát s žádným z nich nebudeš! Vždyť by tě při tom mohl i zabít!" Rozčiloval se.

„To není pravda!" Křikl jsem vztekle. Nerozuměl tomu a ani si nás nechtěl vyslechnout.

„Vážně?! Sám jsem to teď viděl, co ti dělal, jak byl divoký!" Stál si táta za svým. V tu chvíli mě napadlo, jak dlouho tam sakra stál?

„Nerozumíš tomu! Já to takhle chtěl!" Odpověděl jsem mu.

„Tak dost!" Zařval Derek a přidal i vlkodlačí vrčení. Já i táta jsme oněměli a hleděli na něj. „Tohle nemá cenu." Začal Derek už normálním hlasem. „Šerife, moc se omlouvám za to, že jste nás viděl při tak choulostivé a intimní situaci. Jsem si vědom toho, že je Stiles nezletilý. Ale musíte mi věřit, že mi na něm záleží. Miluju ho. Ale jestli je to vaše přání, po určitou dobu se s ním nebudu stýkat."

„Dereku o čem to sakra mluvíš?" Vyjekl jsem nechápavě.

„Stilesi, měl bys teď s otcem jet domů. Víš moc dobře, co k tobě cítím a na tom se nic nemění teď ani v budoucnu. Ale prozatím bychom měli vyhovět přání tvého otce. Alespoň na čas." Řekne mi Derek a pak se opět otočí na otce. „Pane, věřte, že jestli mi časem dovolíte se se Stilesem vídat, budu dodržovat vámi stanovená pravidla. I to že s ním nebudu mít sex, dokud nebude zletilý."

Táta na Dereka jen koukal, ale už ne s těmi pekelnými plameny šlehajícími mu z očí. „Jdeme Stilesi." Zavelí jen. Já se tedy doobléknu a jdu. Tak moc bych chtěl dát Derekovi ještě poslední pusu. Jenže to nejde a tak mu věnuju jen pohled. Vyjdu z loftu a otec mě následuje. Slyším, jak bouchly dveře, které Derek nejspíš zavřel. Instinkt mi napovídá, abych se otočil, ale to nemůžu udělat. Tak moc to bolí. A i když jsem přijel svým jeepem, tátův pohled mi řekne, že pojedeme jeho autem. Nic nenamítám a sednu si na sedadlo spolujezdce. Táta nastartuje a já se odvážím podívat nahoru do Derekových oken. Nic v nich nevidím, ale možná je to tak lepší. Z očí se mi začnou kutálet slzy. „On není pro tebe synku." Řekne tiše táta, když si všimne mých slz.

„To řekni mému srdci." Vzlyknu. Bolí to. Nejen to jak zklamaně na mě táta od té chvíle koukal. Ale i Derekova reakce. Doufal jsem, že za nás bude bojovat. Že řekne tátovi ne. Že mě třeba nechá u sebe.

...

Celou cestu domů jsem tiše brečel. Neovládal jsem to. Prostě se mi slzy sami řinuli z očí. Když jsme dojeli domů, s nelibostí jsem zjistil, že mi táta sebral klíč od pokoje. Ještěže mi nechal aspoň ty dveře, kterými jsem vztekle prásknul. Byl jsem zoufalý a ponížený. Táta mě viděl při sexu s Derekem. Postupně mi to všechno docházelo a já měl čím dál větší chuť své problémy zase vyřešit kružítkem. Jenže to mi Derek sebral a taky jsem mu slíbil, že už to neudělám. Ale Derek tu není a nebude. Nezjistí přece, že jsem to udělal. Očima jsem začal pátrat po něčem ostrém. Připínáček! Jasně! Už jsem se chystal vstát, když mi zazvonil telefon. Volal Derek. „Haló?" Špitl jsem do telefonu.