Odpustíš mi? Odpustím. (YAOI)

2. Pivo

,,Měl jsem o tebe strach. Byl jsi venku dlouho." Strach? No jasně. To mu budu věřit. ,,Slez ze mě." Sykl jsem a shodil hi ze sebe. Ten pád na zem dosti bolel. ,,A příště mě nech být. Zváld by jsem to i sám." Oprášil jsem si oblečení a vstal. ,,Ale to by jsi slítl dolu. Čekal jsem na tebe. Byl jsi pryč skoro šest hodin! Už tu byla třídní a ptala se, kde jsi. Řekl jsem ji tedy, že už spíš." Samozřejmě, že na mě čekal. ,,Yuki je to stejně jedno. Zná mě, takže to nevadí. A chytat jsi mě nemusel. Poradil by jsem si sám." Šel jsem do koupelny a začal ze sebe svlékat oblečení. ,,Kiki, proč se takhle chováš? Chtěl jsem ti jen pomoci. Mohli tě nachytat a byl by průser." Mám toho dost. Je mi jedno, že mi chybý triko. Narazil jsem ho na zeď a vedle jeho hlavy bouchl rukou. ,,Sereš mě Saeyoungu! Řekl jsi, že naše přátelství zakončilo! Tak se tady najednou nepřetvářej! Chtěl jsi, aby jsem zapomněl? Máš to mít! A neříkej mi tak, ta přezdívka umřela s našim přátelstvím!" Naštvaný jsem se vrátit do koupelny, svlékl se a pustil na sebe vodu. Aspoň nějaký uklidnění. Tohle tu opravdu dávat nebudu. Proč mě museli dát zrovna k němu?!? Zítra požádám o přeložení k někomu jinému. S ním rozhodně nebudu. Když jsem vylezl z vany, tak nebyl nikde. Díky bohu, šel už spát.

Pohled Yorua:
Vážně jsem na něj čekal. Byl pryč moc dlouho. Měl jsem starosti. Hned jak přišel, tak na mě křičel. Patří mi to. Nemůže mi to jen tak odpustit. Zachoval jsem se k němu strašně.  Nevysvětlil jsem mu nic. Prostě jsem ho jen tak opustil a nechal ho tam. A teď...po takové době se zase setkáme. Je stále stejný, ale zároveň úplně jiný. Jeho vhled je stejný, moc se nezměnil, jen je dospělejší. Ale vůbec se nechová jako tehdy. Proč by taky měl? Já bych si taky nedokázal odpustit. Byl jsem strašný debil. Snažil jsem se mu vysvětlit, že to je pravda. Chtěl jsem mu pomoc. Zuřící vyšel z koupelny, natlačil mě na zeď a praštil vedle mě. Křičel na mě dál. Nechtěl, aby jsem mu nadále říkal Kiki. Ale...já mu tak chci říkat. Je to jeho přezdívka ode mě. Koukl jsem na jeho polonahé tělo. Všimnul jsem si dosti jizev. Měl jsem z něho strach. Jakmile odešel, sesunul jsem se na zem. Co dělám špatně? Rozkašla jsem se. Zase. Je to horší a horší. Nabral jsem síly a vzal telefon. Rui...You...Iku...Shun...Kai...kdokoliv. Vytočil jsem naše pohotové číslo a někdo to zvedl. Nemohl jsem mluvit. Nadále jsem kašlal. Za chvíli se dveře otevřeli a vevnitř byl You. Okamžitě mi podal vodu. Děkuji. ,,Pojď ke mě na pokoj." Zavrtěl jsem hlavou. ,,Proč ne? Co když se ti to stane zase? Co ten tvůj partner? Řeknu mu, aby na tebe dával pozor." Zastavil jsem ho. ,,Ne...to je dobré." Vím, že mi ten falešný úsměv sesežere. ,,Yoru...je to on?" Kývl jsem. ,,Dobře, ale pokud se to stane ještě jednou. Tak ho vlastnoručně zabiju." Nakonec odešel a já si lehl do postele. Promiň mi to Kiki.

You Hear

Ráno jsem se vzbudil chvíli před budíkem. Hned mě do nosu praštila nějaká sladká vůně. Donutili mě to u vstát. Takhle nějak to voní, když vaří Nishi. Došel jsem do kuchyně a uviděl talíř s palačinkami. Tady si někdo udělal snídani. Všimnul jsem si i papírku. "Vím, že to snídaní nezpravím, ale omlouvám se. Snad ti bude chutnat. Míval jsi je rád." Takže si snaží šplhnout. Vzal jsem ty palačinky a šel ke koši. Chybělo jen trochu a mohli tam skončit. Ale já si nic k jídlu neudělám. A tohle je tu už udělané... Sedl jsem si ke stolu a pustil se do toho. Jsou opravdu dobrý. Možná jsem se choval trochu moc přehraně, ale to co udělal mu nidky neodpustím. Chtel to tak sám? Chtěl! Tak ať to tak má! Byl čas jít do třídy. Většina lidí tam už byla. I Yoru. Sykl jsem a vydal se za ním. ,,Ahoj Kiki." Řekl potichu. ,,Kiki? To je tak trapný!" Začal se smát jeden kluk přede mnou. Blonďák s černou mikinou, která měla uši. Jen jsem ho spražil pohledem. ,,Promiň." Omlouvání. To by mu vážně šlo. Do třídy vešla Yuki. ,,Tak děcka! Dnes by jsem byla ráda, kdyby jsme si trochu zatrénovali. Sice jste tu teprve druhý den, ale....Bez práce nejsou koláče. Jdeme ven." Všichni se zvedli a šli ven. Dala nám hned všem obleky. Musím říct, že sedí báječně.