Odpustíš mi? Odpustím. (YAOI)

5. Koupák

,,Říkám ti! Vypadni z mé postele!" Už je to chvíle, co tu na sebe řveme. Prostě ráno jsem se s tím blbcem probudil v posteli. Hned jsem ho skopl na zem a začal na něj řvát. ,,Kdyby jsi na mě jenom neřval. Tak by jsi se dozvěděl, že nejsme u nás na pokoji, ale pořád na oslavě. Jsou tu jen dvě postele a Haru se rozvalila po celé. Ty jsi usnul na gauči. Nevím, proč tu se mnou spíš!" Rozkřikl se na mě a odešel z pokoje. Co jsem všechno včera pil? Hlava mi třeští strašně. Kde mají tady nějakou lékárničku? Nebo aspoň prášky? Vyšel jsem z pokoje a začal hledat koupelnu. Prošel jsem snad cely barák, ale jediné, co jsem našel byla jeho přítelkyně, která ležela na zemi. ,,Tady." Za mnou stal Yoru a držel v ruce prášek s vodu. ,,Našel by jsem to sám." Vzal jsem mu to a spolknul to. ,,Co se vlastně včera dělo?"

Haru se válí na zemi a já ji v tuhle chvíli děkuji. Malém bych to i udělal, ale...proč se taky ke mě naklonil? Už má v krvi tolik alkoholu, že neví, co dělá. Jo, to určitě bude tím. ,,Vezmu ji." Odešel jsem k Haru, vzal jí a odnesl do pokoje. Hned se na ni rozvalila a já odešel zpátky za Akim. ,,Zítra jí bude pořádné bolet hlava." Zasmáli jsme se a já k němu přešel. Nadechl se, že něco řekne a já z jeho dechu cítil dost intenzivně alkohol. ,,Měl by jsi jít taky spát." Popadl jsem ho za rukáv a táhl do pokoje. Taky se do ni svalil a okamžitě usnul. No jo, postel byla vždy jeho a on se nemění. Přikryl jsem ho peřinou a pousmál se. ,,Lepší příležitost asi už ani nebude. Kdyby jsem to řekl normálně, asi by jsi mě nenáviděl víc. Mám tě rád Aki." Políbil jsem ho zlehka na rty, lehl si vedle něj a objal ho. Ráno si budu muset vymyslet výmluvu..... Co se včera dělo? ,,Nic moc. Jen si pil trochu víc a usnul tu." Vzal jsem si od něj zpátky skleničku a šel do kuchyně. Díky bohu, nic si nepamatuje. ,,Měli by jsme se vrátit na pokoj. Haru už se o sebe postará." Vzal jsem si na sebe kabát a vyrazil.

,,Ne tak rychle."  Z tohohle se jen tak nevykroutí. ,,Nezapomínej na sázku." Zasekl se a koukl konečně na mě. ,,K večeru. Půjdeme spolu na koupák a stravíme tam hezky celou noc. Jestli nás chytí, projel jsi sázku." Projede to. Už teď to je jasný. ,,V kolik je večer?" Takže hra na tvrďaka jo? ,,Zavírají v 9, takže v 6 tam budeme." Předešel jsem ho a šel na akademii. Dal jsem si rovnou sprchu a převlékl se. Vadilo mi být v tom stejným oblečení. Yoru mě hned vystřídal. Vzal jsem si do ruky mobil, na kterým jsem měl hned několik zpráv. Všechny byly od Nishiho. Poslal mi fotky bráchy a k tomu zpráva. "Yuzua vzali na kroužek karate." A co já s tím? Nedostal se sem, to je hlavní. Koukl jsem se na čas a docela se zarazil. ,,V kolik jsem proboha vstával!?!" Vždyť jsou už čtyři! ,,Šel jsi spát ve čtyři ráno a vstával jsi okolo druhé." Ozvalo se z koupelny. a já zaskřípal zubama.

Uslyšel jsem, jak bouchl do zdi. Musel jsem se zasmát. Vzal jsem si nějaký baťoh a hodil do něj plavky a ručník. Čekal jsem něco horší, ale tohle, to jsem opravdu. Vzal jsem si notebook a zapl si nějaký film, musím zabít ten čas, co mám navíc. Chtěl jsem se usadit, když najednou mi někdo zaklepal na dveře. ,,Dále!" Dovnitř vešel pomalu Rui a já se hned usmál. ,,Ahoj Rui! Copak potřebuješ?" ,,Máš jít se mnou. Je to ohledně dalšího vystoupení." Praštil jsem se do hlavy. Já malém zapomněl! ,,Jak dlouho to potrvá?" Prosím, ne dlouho. ,,Záleží na tom, jak rychle to bude hotové. Tak pojď." Vzal mě za ruku a táhl ven. Došli jsme k němu na pokoj, kde už byli ostatní. ,,Dobře, Yoru tu je. Můžeme začít."

Za ten kluk vešel k nám do pokoje a odnedl ho. Hezkej pokus, jak se z toho vykroutit. Zvedl jsem se, vzal krabičku a šel si ven zapálit. Pořád mi ta hlava třeští, ale co, chci to. Zalezl jsem si za školu do parku a chystal se zapálit si, když jsem před sebou uslyšet zvuky. ,,Kdo je tam?" Řekl jsem nepříjemně a krabičku schoval. ,,Oi promiň. Nevěděl jsem, že tu někdo je. Hele..ty seš Aki, že?" Super, já jeho jméno furt neznám. ,,Jo, potřebuješ něco?" Odvětil jsem a opřel se o strom. ,,Ne a pokud si chceš zapálit, tak klidně. Mě to nevadí." Jak myslí. Vytáhl jsem si hned jednu a zapálil si. Jo počkat! Ten je na pokoji s Yami. ,,Chceš taky Obi?" Bylo viděl, že váha. ,,Ne děkuji." Sedl si přede mě a vzal si žvýkačku. ,,S Yami na pokoji to nemáš jednoduchý, co? Ne dost hyperaktivní a zbrklá, ale je super." Při zmíňce o ní cukl hlavou. Ale...copak, že by tu něco jiskřilo. ,,Líbí se ti." Ušklíbl jsem se a užíval si jeho zděšeného obličeje. Chtěl něco říct, ale slova nenacházel. ,,Zůstane to jen mezi námi." Nebude přeci úplná svině. ,,Díky kámo. Ale...ty za to něco budeš chtít, co chceš?" ,,Žvejkačku. Nechci, aby to ze mě bylo tolik cítit." Típl jsem nedopalek a hned jsem si jí dal. ,,Ale prosím drž, jazyk za zuby." Zvedl se ze země a odešel. Koukl jsem se na mobil a pomalu byl čas jít. Vracel jsem se tedy na pokoj, když jsem uslyšel prasknutí dveřmi a uviděl Yorua, jak odchází. ,,Já vám říkal, že to tak dopadne! Víte, že jsme mu slíbili, ze o tom mluvit nebudeme!" Dveře se znovu otevřeli a v nich stál menší hnědovlasý kluk. ,,A-a-ahoj." Vykoktal ze sebe a odešel. Zvláštní

Říkal jsem jim, že to je moje věc! Nemají o tom mluvit. Vrazil jsem do stěny a hned potom se chytl za ruku, protože ta rána bolela. ,,Doháje s nimi!" Zatl jsem pěsti. ,,Nevztekej se a padej. Je čas." Cukl jsem s sebou a za mnou stál Aki. ,,Jo jo." Vzal jsem tašku a šel za ním. ,,Mám hlad. Něco si koupím cestou." Zahnul najednou za roh a zašel do jednoho baráku. ,,Aki?" Neposlouchal mě a já neměl navybranou a šel za ním. Hned mě do nosu udeřil smrad kouře, tak jsem hned vypadl ven. Musím na nej počkat, nic jiného mi nezbývá. Čekal jsem docela, než konečně vyšel ven. ,,Co jsi tam tak dlouho dělal?" Optal jsem se ho hned, jak vyšel. ,,Šel jsem se najíst a rovnou si jednu zapálil." Odvětil a rozešel se dál. Pouze jsem si povzdychl a šel za ním. Došli jsme k plováku, zaplatili vstup a šli se převléct. Když se Aki převlékl, tak jsem zas na něj koukl a viděl tu jizvu. ,,Co se ti vlastně stalo?" Dotkl jsem se jí a cítil pouze hrubou kůži. ,,Nevím, mám ji od mala. Nishi říkal, že když jsem blbnul venku, tak jsem se řízl o plech." Hodil věci do skříně a razil si to do bazénu. Šel jsem za ním a sledoval ho. Okamžitě skočil do vody a začal se smát. ,,Pako." Já opatrně vlezl do vody a zůstal na tom místě. ,,Padej! Jdeme na skokan." Vytáhl mě ven a táhl nahoru. Já se jen koukl a bylo mi špatně.

,,Skákej!" Rozeběhl jsem se a skočil dolů. Jakmile jsem se vynořil, koukl jsem se nahoru a viděl ho, jal tam stojí, jako blbec. ,,Skoč!" Zařval jsem, ale on nic. Ježíši! To neumí ani skočit. Vylezl jsem u vody a šel pryč. Uslyšel jen vyjeknutí a uviděl Yorua dole. Přeci jen to jde. Docela rozklepaný vylezl z vody a usmál se. Tohle jsme dělali do zavíračky. Když hlásili konec, vzal jsem Yorua a zatáhl ho po nějaké atrakce, aby nás nebylo viděl. Čekali jsme tam asi půl hodiny a když už prošla poslední ochranka, vylezli jsme ven. ,,A teď začíná ta práva legrace." Ušklíbl jsem se a rovnou se vrhl do vody. ,,Jako ty se tu odvážíš zůstat, ale pak nejdeš do vody? Slabko." S povzdechem vlezl do vody a já na něj schválně cáknul. ,,Hej! To nebylo fér!" Hned mi to oplatil a zašklebil se.

Připadám si jako malý dítě. Cákáme na sebe vodu a tlemíme se u toho jako blbci. Vylezl z vody a odněkud vytáhl plastové míčky a začal je po mě házet. Já mu to oplácel a hodil to po něm nazpátek. Vylezl jsem z vody, chytl ho za ruku a shodil. ,,Tyyy!" Nestihl jsem se dostal ven z vody a on mě tam hned hodil. Ten menší šok mi způsobil, že jsem se nalokal vody. Okamžitě mě vytáhl a pleskl přes záda, aby jsem vykašlal vodu. ,,Díky." Ušklíbl jsem se, chytil ho a oba nás shodil. Otevřel jsem oči pod vodou a viděl toho blba, jak se šklebí. Sakra! Teď nebo nikdy. Dostal jsem se k němu blíž a přitiskl se na jeho rty. Čekal jsem, že mě odstrčí, flákne, začne na mě řvát, ale...nic z toho. Dal jeho ruce na mé tváře a přiblížil se ke mě víc. Už jsme to nedávali a museli jsme se vynořit pro trochu vzduchu. Jen ten krátký nádech nam stačil a my pokračovali. Ale tentokrát jsme se začali líbat. Myslel jsem si, že mi totálně přeskočil a tohle je jenom sen, ale nebyl. ,,KDO TAM JE?!" Probuzení do reality. Okamžitě Aki zareagoval, vzal mě za ruku a běžel se mnou pryč. Za námi jsem viděl světlo baterky. Tohle je v háji a plus k tomu, doběhli jsme do rohu. Koukl jsem se za nás a ta ochranka byla blízko. ,,Dej mi ruku." Natáhl jsem k němu ruku, on jí chytl a my se během chvíle objevili u nás ve škole. ,,Co? Ale...naše-" Vedle mě byli i tašky. ,,To jak jsi..?" Nestihl jsem to doříct a Aki mi spadl do náruče. ,,Děkuji Aki." Líbl jsem ho na čelo, osušil a uložil do postele. Chtěl jsem odejít, ale on mě zastavil. ,,Zůstaň." Zašeptal potichu a díval se do peřiny. Usmál jsem se, lehl si k němu a on mě hned objal. Měl jsem pravdu, on se nemění.